Žlutá obálka Sandry Tsoukernik může skončit u Nejvyššího správního soudu

Sandra Tsoukernik tvrdí, že žlutou obálku dostala přímo od volební komise. Její barvy si při hlasování nevšimla a situaci začala řešit až poté, co zveřejnila fotografii. Podle svého vyjádření věc konzultovala také s ministrem vnitra.

Jenže následně se ukázalo, že nemuselo jít o individuální přehlédnutí. Žluté obálky měly být v Chodové Plané totiž připraveny pro všechny voliče.

Pokud se to potvrdí, nebude už hlavní otázkou pouze to, zda jeden člověk odevzdal hlas do nesprávně barevné obálky. Půjde také o to, jak volební komise organizovala hlasování a jaké právní následky může mít její případné pochybení.

Ve druhém kole senátních voleb mají voliči dostávat šedé úřední obálky. Žluté se používaly v prvním kole, kdy se současně volila obecní zastupitelstva. Barevné rozlišení není samoúčelné. Má pomoci zajistit, aby hlasování proběhlo podle jednotných pravidel.

Pokud volební komise vydá voliči obálku nesprávné barvy, vyvstávají dvě odlišné otázky. První je, zda komise postupovala v souladu s volebními předpisy. Druhá se týká platnosti hlasu, který volič do takové obálky vložil.

Odpovědi přitom nemusejí být totožné. I když komise pochybí, neznamená to automaticky, že musí být všechny dotčené hlasy neplatné. Stejně tak ale nelze bez dalšího prohlásit, že nesprávná barva nemá žádné právní důsledky.

Právě takovou situaci už v minulosti řešil Nejvyšší správní soud.

V listopadu 2018 rozhodoval Nejvyšší správní soud (NSS) o volebních stížnostech týkajících se obce Slatinky na Prostějovsku. Při souběhu komunálních a senátních voleb tam okrsková volební komise zaměnila úřední obálky pro jednotlivé druhy hlasování a voličům dávala nesprávné pokyny.

Soud ve svém rozhodnutí konstatoval, že komise postupovala nezákonně. Zdůraznil, že podobu úředních obálek včetně barevného rozlišení nemůže každá komise určovat samostatně. Jednotná pravidla jsou důležitá mimo jiné proto, aby voliči nebyli vystaveni různým podmínkám podle toho, v jakém okrsku hlasují.

Případ ale neskončil zneplatněním hlasování. Soud návrhy na jeho neplatnost zamítl, protože po podrobném zkoumání volební dokumentace a svědeckých výpovědí dospěl k závěru, že pochybení konečný výsledek prvního kola senátních voleb neovlivnilo.

Rozhodující byla mimo jiné skutečnost, že komise se snažila chybu napravit a voliče poučovala. Soud také vyhodnotil, že ani započtení všech relevantních pochybností ve prospěch kandidátky, která skončila třetí, by nezměnilo pořadí na prvních dvou místech.

NSS tak vyslal jasný signál: chybu volební komise nelze přehlížet, ale volební soudnictví nemá sloužit jako trest za každé pochybení. Jeho úkolem je především chránit skutečnou vůli voličů.

Na současnou kauzu však nelze rozhodnutí z roku 2018 jednoduše přenést. Tehdy šlo o první kolo senátních voleb souběžné s komunálními volbami. Nyní se koná pouze druhé kolo senátních voleb.

Právě proto by soud musel posoudit konkrétní právní úpravu letošního hlasování, okolnosti vydávání obálek a případný dopad pochybení. Rozsudek z roku 2018 může být důležitým argumentem pro ochranu voličů, kteří se řídili pokyny komise, sám o sobě ale nerozhoduje o platnosti hlasů odevzdaných letos.

Pokud by se navíc potvrdilo, že žluté obálky dostávali v Chodové Plané všichni voliči, bylo by důležité zjistit, kolika hlasů se situace týkala, jak komise postupovala a zda existuje úplná dokumentace, z níž lze průběh hlasování zpětně rekonstruovat.

Případnou volební stížností by se zabýval Nejvyšší správní soud v Brně. Podle pravidel pro přezkum senátních voleb může návrh na neplatnost hlasování, neplatnost voleb nebo neplatnost volby kandidáta podat například občan zapsaný ve stálém seznamu voličů v okrsku příslušného senátního obvodu. Návrh může podat také politická strana, hnutí, koalice či nezávislý kandidát, jejichž kandidatura byla v obvodu zaregistrována.

Nestačí však pouze upozornit na nesprávnou barvu obálky. Navrhovatel musí popsat, jaké ustanovení volebního zákona bylo porušeno a proč se domnívá, že toto porušení mohlo hrubě ovlivnit hlasování, výsledek voleb nebo výsledek volby kandidáta. Záleží tedy i na tom, jaký typ návrhu podá.

Důležitá je také lhůta. Návrh musí být podán nejpozději do deseti dnů od vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí. Lhůta se nepočítá automaticky od posledního dne hlasování ani od chvíle, kdy se kauza objevila v médiích. Návrh musí být soudu doručen nejpozději poslední den lhůty do 16 hodin.

Soud pak rozhodne do dvaceti dnů od doručení návrhu. Může jej odmítnout jako nepřípustný, zamítnout jako nedůvodný, nebo mu vyhovět, pokud shledá splnění zákonných podmínek.

Žlutá obálka Sandry Tsoukernik sama o sobě totiž nedokazuje neplatnost jejího hlasu. Pokud se ale potvrdí, že komise nesprávné obálky vydávala plošně, bude třeba vysvětlit, jak k tomu došlo a jaký dopad to mohlo mít na průběh hlasování.