Článek
„K zápisu do zvláštního seznamu voličů se přihlásilo 27,5 tisíce osob. Jde jak o ty, kteří budou volit korespondenčně, tak i o ty, kteří budou hlasovat prezenčně na ambasádě,“ popsala mluvčí resortu zahraničí Mariana Wernerová.
Ti, kteří chtěli volit korespondenčně, se totiž museli zapsat na tento seznam a zároveň požádat o vydání písemností ke korespondenční volbě. Nyní ministerstvo zahraničí zveřejnilo, kolik osob o tyto písemnosti zažádalo, jde o zmíněných 10 905 voličů. „Zájem o hlasování poštou považuji za velký úspěch,“ řekl k cifře ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).
Požádat o dokumenty ke korespondenční volbě mohli občané písemně do 29. srpna. Teoreticky ještě mohou o korespondenční hlasování zažádat přímo na ambasádě, a to až do 1. října, tedy ještě dva dny před volbami. Nečeká se však, že by tak učinilo mnoho lidí a čísla zájemců o hlasování dopisem se výrazně změnila.
O písemnosti potřebné ke korespondenční volbě k dnešku požádalo 10 905 krajanů. Zájem o hlasování poštou považuji za velký úspěch.
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) September 5, 2025
Samo ministerstvo zahraničí přitom usilovalo o vyšší hodnoty. „Počítali jsme s 50 tisíci, to se nenaplní,“ říkal na začátku srpna Martin Smolek, tehdejší ředitel právní a konzulární sekce ministerstva. Odhady na webových stránkách ministerstva se přitom zmiňovaly i 80 tisících voličů.
„Vláda to šila kvůli volbám v roce 2025 horkou jehlou, jejich cílem nebyl komfort pro voliče, ale snaha získat hlasy. A kdo tvrdí něco jiného, lže,“ napsal Novinkám k zájmu o korespondenčí volbu Karel Havlíček. „Podle toho to dopadlo. Systém je složitý, navíc přecenili obecný zájem lidí v zahraničí o dění v Česku. Pro vládu je to další fiasko,“ dodal první místopředseda ANO.
Na dotaz, zda by korespondenční volbu zrušili, kdyby byli v příští vládě, odpověděl: „Nová vláda bude mít stovky jiných priorit, korespondenční volbu teď vůbec neřešíme.“ Na nedávném mítinku s občany, kde byl vedle Havlíčka i předseda ANO Andrej Babiš, zaznělo, že se korespondenční volba rušit nebude.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ještě před zveřejněním finálního čísla sdělil, že podle něj budou čísla růst podobně jako na Slovensku. Když tam v roce 2006 volili korespondenčně poprvé, přišlo z ciziny 3 427 hlasů. V předloňských volbách už jich bylo 58 333.
„Nepochybně by pomohlo i to, kdyby opozice přestala korespondenční volby neférově zpochybňovat,“ doplnil Rakušan.
Hnutí ANO a SPD se snažily, aby zákon umožňující hlasování dopisem neprošel. „Hlavní starostí vlády je vymyslet způsob, jak ukrást volby. Vládní pětikoalice jenom pod podmínkou, aby se pidistrany udržely u moci, hodlá rozkolísat volební systém,“ kritizovala například předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová.
Podle politologa Milana Školníka z České zemědělské univerzity v Praze jsou počty osob na zvláštním seznamu voličů za očekáváním. „V malém zájmu hraje roli určitě více faktorů. Jeden z nich je určitě léto. Když jsou prázdniny a dovolené, úřední věci samozřejmě nikdo nechce řešit,“ uvedl. Z příkladů v zahraničí je podle něj vidět, že zájem o nový způsob volby narůstá postupně.
„Je otázka, kde se vlastně voliči nacházejí. Zacílit na nějakou konkrétní zemi není úplně jednoduché,“ dodal politolog Michal Malý z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
