Předvolební debata z Ostravy

Pouze deset procent studentů Ostravské univerzity má místa na ubytovacích kolejích, uvedl Lubomír Zaorálek (za Stačilo!) v závěrečném slově. Univerzita má ve skutečnosti k dispozici lůžka jen pro pět procent studujících a aktuálně staví nové bloky, které navýší kapacitu na jedenáct procent.

Poslankyně Michaela Šebelová (STAN) uvedla, že nový evropský rozpočet nepočítá s penězi pro strukturálně znevýhodněné regiony. Ve skutečnosti peníze na takzvanou kohezi, tedy hospodářské sbližování regionů, v rozpočtu zahrnuté budou. Mohl by se ale snížit objem peněz, které na tyto programy půjdou. A nová bude i struktura jednotlivých programů. O konkrétní podobě se nyní jedná.

V Moravskoslezském kraji nemá podle Jindřicha Rajchla (SPD) 150 000 lidí dentistu. V regionu však nemá svého zubaře zhruba sto tisíc lidí. Zároveň kraji chybí zhruba 150 zubařů.

Lubomír Zaorálek (za Stačilo!) odkazoval na americký report o předražených stíhačkách F-35. Americký Úřad pro dohled nad vládními výdaji (GAO) publikoval dokument, ve kterém upozorňuje zejména na vysoké náklady na provozní cyklus letounů.

„Ostrava je první z 80 měst ve spotřebě pervitinu,“ zmínil Lubomír Zaorálek (za Stačilo!), když mluvil o problémech města. Mezinárodní studie z roku 2021 skutečně zkoumala 80 měst ve 25 evropských zemích. Nejvyšší množství metamfetaminu, což je účinná látka v pervitinu, se skutečně našlo v Ostravě (684 miligramů na 1000 lidí na den), jak řekl Zaorálek.

Aleš Juchelka (ANO) zmiňoval, že za vlády hnutí ANO se zvýšily výdaje na obranu o 100 procent. Pokud Juchelka myslel jen vlády, které hnutí ANO vedlo, výrok nesedí. Mezi lety 2017 až 2021 vzrostl rozpočet z přibližně 53 na 85 miliard korun, tedy asi o 60 procent. Pokud měl na mysli všechny vlády, jichž se ANO účastnilo, má pravdu. Mezi lety 2014 až 2021 stoupl rozpočet na obranu zhruba o 107 procent.

Zbyněk Stanjura zmínil, kolik Česko přispělo do muniční iniciativy pro Ukrajinu. „My jsme to přece řekli, ne přesnou částku, my jsme řekli, že to byly nižší jednotky miliard.“ Dohledatelný je výrok ministryně obrany Jany Černochové (ODS), ta na konci dubna řekla, že dosud do iniciativy Česká republika investovala miliardu korun. „Víc informací nebudu říkat, protože vojenské zpravodajství je pracoviště, které má nějaké režimové záležitosti, o kterých nebudu hovořit veřejně,“ řekla ministryně.

Jindřich Rajchl (za SPD) v debatě prohlásil, že se šest zemí odvrací od nákupu stíhaček F-35. Plány na nákup letounů skutečně pozastavilo Španělsko, Portugalsko, Dánsko, Kanada, Švýcarsko, Německo.

Lubomír Zaorálek (za Stačilo!) tvrdil, že Článek 3 Severoatlantické Smlouvy ukládá státům jako prioritu bránit vlastní teritorium. Podle Článku 3 však mají členové NATO postupovat zároveň jednotlivě i společně a udržovat jak svoji vlastní, tak společnou schopnost odolat útoku.

Neplatí, že Česko vůbec kdy dávalo ze svého obranného rozpočtu 60 procent na Afghánistán, resp. „Afghanizaci“, jak to nazval Lubomír Zaorálek (za Stačilo!). V době největšího nasazení české armády a civilního týmu v Afghánistánu to bylo nanejvýš okolo sedmi procent. Po většinu let to bylo méně. Česká armáda působila v Afghánistánu v rámci nasazení mezinárodních sil mezi lety 2002 a 2021.

Nejde o 5 procent HDP jen na zbraně, jak řekl Lubomír Zaorálek (Stačilo!). Nový závazek v rámci NATO, ke kterému se Česko zavázalo do roku 2035, počítá s 3,5 procenty na armádu a 1,5 procenty na širší výdaje spojené s bezpečností, jako je například infrastruktura, kybernetická bezpečnost či budování zdravotnických zařízení.

Česko by se teoreticky mohlo pokusit odstřihnout se od energetické burzy v německém Lipsku, jak to navrhuje Jindřich Rajchl (za SPD). Zásah státu do trhu by ale mohl znamenat porušení pravidel EU pro volný trh s elektřinou, což by znamenalo soudní řízení s Českem a pokuty. Dopad by nakonec mohl být opačný než očekávané zlevnění - proud by mohl naopak zdražit, právě kvůli ztrátě přístupu na trh, který nereguluje stát.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (SPOLU) prohlásil, že Česko je zemí s druhým největším podílem vlastnického bydlení v Evropě. V Česku v roce 2024 podle dat Eurostatu však ve vlastním bydlely asi tři čtvrtiny domácností. Česko je s tímto podílem až 12. zemí Evropské unie. Například v Rumunsku nebo na Slovensku, které jsou v čele žebříčku, bydlí ve vlastním přes 90 procent domácností.

Kandidát za SPD Jindřich Rajchl řekl, že 95 % ruského plynu ve třetím kvartálu loňského roku pocházelo z Ruska. Takové procento plynu pocházelo ze zemí na východ od Česka, konkrétní původ plynu ale není možné s jistotou určit. Podle dodavatelů plynu ale pravděpodobně plyn z Ruska skutečně pocházel.