Článek
Po územních ziscích z konce loňského roku ruský postup na východě Ukrajiny výrazně zpomalil. V některých úsecích fronty ruská armáda podle analytiků dokonce území ztrácela. Podle finské skupiny Black Bird Group představovaly malé územní zisky za poslední tři měsíce nejhorší výsledek Ruska na ukrajinském bojišti od roku 2023.
Podobný obrázek ukazují také data Institutu pro studium války (ISW), podle nichž Rusko v posledních týdnech zaznamenalo čisté územní ztráty, zatímco jeho průměrný postup v letošním roce výrazně zaostává za loňským tempem.
V případě, že by ruská armáda nadále postupovala stejným průměrným měsíčním tempem jako dosud v letošním roce, trvalo by jí podle NYT více než tři desetiletí, než by nad celým Donbasem získala plnou kontrolu.
Hlavní překážkou drony
Hlavní překážkou postupu zůstávají drony. Bojiště na východě Ukrajiny se jimi doslova hemží a klasické mechanizované útoky s větším počtem vojáků a obrněné techniky jsou stále riskantnější.
Rusko proto častěji využívá taktiku malých skupin pěšáků, které se snaží do ukrajinského území pronikat postupně. Výsledkem je rozšiřování takzvané šedé zóny, kde se pohybují vojáci obou stran a kontrola nad územím není jednoznačná.
„To nejlepší, co dokážou, jsou infiltrační taktiky a útoky na podpůrné sítě poměrně daleko za linií, které jsou cílené na ukrajinské dronové týmy a logistickou podporu. Nevede to ale k rychlým ziskům. Jsou tak trochu zaseknutí,“ cituje NYT analytičku Daru Massicotovou z organizace Carnegie Endowment for International Peace.
Kreml chce zbytek Donbasu bez boje
Podle NYT pomalý a mimořádně nákladný postup zpochybňuje obraz blížícího se vítězství, který Kreml předkládá zejména v souvislosti s mírovými jednáními a tlakem na Kyjev, aby se sám vzdal dosud neobsazených částí Donbasu.
Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu prohlásil, že válka na Ukrajině se chýlí ke konci a že je připraven se setkat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Jednání však Putin podmínil dosažením trvalé mírové dohody. Jeho poradce Jurij Ušakov už dříve uvedl, že Rusko nevidí smysl v dalších mírových jednáních, dokud se Ukrajina nestáhne z celého Donbasu.
Massicotová se domnívá, že strategie infiltrací, při kterých je dosaženo mizivých územních zisků, může být pro Rusko výhodnější než v současnosti riskovat velké operace, které by se mohly nezdařit a vyvolávat otázky ohledně vyhlídek na vítězství.
„Myslím, že jde o kombinaci toho, že nemají operační řešení, a toho, že Kremlu tato míra politického rizika vyhovuje. Zároveň doufá, že mírová jednání vyřeší obtížnou část, tedy boj o zbytek Donbasu,“ doplnila.
