Článek
„Mohou vytvořit pro výrobce léků atraktivnější prostředí, aby ceny, za které prodávají na českém trhu, umožňovaly vyšší marže a neupřednostňovali jiné evropské trhy. Pokud ale dojde k výpadku nebo ukončení nějakého globálního dodavatelského řetězce, nemá na to český politik žádný vliv,“ zhodnotil Tomáš Doležal, farmakoekonom a ředitel Institutu pro zdravotní ekonomiku a technology assessment (iHETA).
I tak strany slibují nemožné. „Garantujeme dostupnost běžně předepisovaných léků bez výpadků,“ hlásají Motoristé na svých stránkách. Takovou záruku přitom neumí dát leckdy ani samotní výrobci.
Zároveň ale už dnes platí, že firmy musí u vybraných důležitých léků držet zásobu. Stále se ale stává, že občas chybí některé léky na alergie, ADHD, či revmatoidní artritidu.
„V silách politiků je slíbit léky pro všechny pacienty, tedy dokud jsou v opozici. Po změně politické reprezentace se to obvykle nedaří, i když v prvních letech to lze shodit na neschopnost předchozí politické reprezentace,“ podotýká Josef Suchopár, ředitel společnosti DrugAgency, která se zabývá bezpečností léčiv.
Daně a EU
Zvýšit dostupnost chtějí například Motoristé zrušením DPH u léků na předpis. Léků se týká snížená dvanáctiprocentní sazba. Názory expertů se vůči tomu různí. Jedni upozorňují, že by to přineslo mnohamiliardový výpadek ve státních příjmech. Další to pokládají za rozumné, jelikož tato daň zatěžuje rozpočty zdravotních pojišťoven.
Hnutí ANO slibuje vytvořit centrální systém pro ověřování dostupnosti léků a zařídit, aby se léky dostávaly i do malých lékáren.
🩺Česko se potýká s nedostatkem léků. Stát nezasáhl ani po roce. Zatímco pacienti obíhají lékárny a zoufale hledají...
Posted by Julius Špičák on Wednesday, July 9, 2025
To už se ale povedlo zavést ministru Vlastimilu Válkovi (TOP 09), byť jen pro léky s omezenou dostupností. Lidé v aplikaci eRecept vidí, které lékárny je mají na skladě.
ANO chce zakročit i proti vyvážení léků do ciziny. Jak toho chtějí docílit, když sám lékový ústav tvrdí, že je bezzubý, není jasné.
Národní výrobce
Opoziční hnutí SPD pak slibuje státního výrobce léčiv a tím „zajistit dostupné a cenově přijatelné léky pro každého.“
Inspirací mají být podle poslance a stranického zdravotního experta Jana Síly země jako Švédsko nebo Maďarsko, kde fungují firmy s účastí státu.
„Pokud bychom se dostali do vlády, tak zřídíme státní podnik, který bude vyrábět třicet základních léků, tak jako Maďaři. Může to být i podnik se státní účastí, podpoříme třeba privátního výrobce, který bude nakupovat účinné látky od firem v Česku,“ přiblížil Novinkám Síla.
Jenže třeba společnost Gedeon Richter, kde má maďarský stát čtvrtinový podíl a většinu drží mezinárodní investoři, vznikla už začátkem 20. století. Má mnohaletou tradici, nadnárodní přesah a hlavně odbyt v zemích po celém světě. Jen na maďarském trhu by se neuživila. Totéž platí pro další státy.
„Považuji to za velmi nereálný slib, který ani nedává ekonomický smysl a zavání plýtváním prostředků daňových poplatníků,“ míní Doležal a ptá se: „Kde je konec české vakcíně proti covidu, do jejíhož vývoje jsme dali z veřejných prostředků minimálně jednotky, ne-li desítky milionů korun?“
Žádná firma nevyrábí jen pro jednu zemi, neuživila by se. Šlo by navíc o investici v desítkách miliard korun.
Model polostátní firmy není špatný, pro Česko ale nedává podle expertů smysl budovat na zelené louce továrnu jen pro malý český trh. Není jasné, jaké léky by měl podnik vyrábět. Produkci nelze měnit z roku na rok, ani vyrábět všechno. Státní firma by musela nakupovat účinné látky, pokud by je nevyráběla, a finální léky pak někde zabalit.
Na otázku, jak by chtělo SPD zařídit, aby se vše provedlo na jednom místě a dodávalo českým občanům, Síla řekl, že „je to otázka EU, která tomu brání a nechce to povolit“. O tom, na který trh se léky dostanou a kde se vyrobí, si ale rozhodují firmy, nikoliv EU.
Posilování lékové nezávislosti a soběstačnosti je pro Evropu nezbytné, shodují se na tom lékoví i bezpečnostní experti. Ovšem koordinovaně s dalšími státy EU.
