Hlavní obsah

Jmenovat, či nejmenovat? Pavla hned po volbách může čekat dilema

3:32
3:32

Chcete-li článek poslouchat, přihlaste se

Hned po volbách čeká prezidenta Petra Pavla dilema: jestli jmenovat do ministerských funkcí politiky, kteří chtějí vystoupit z NATO a Evropské unie. A mohli by tak v budoucnu ohrozit směřování Česka na Západ. Favorit voleb - hnutí ANO - z těchto svazků vystupovat nechce. To ale neplatí o jeho možných menších partnerech po volbách, hnutí SPD a Stačilo!

Foto: Michal Šula, Novinky

Prezident Petr Pavel při rozhovoru pro Novinky, 2. dubna 2025

Článek

Prezident řekl už na jaře v podcastu Bruselský diktát, že by to pro něj byl problém. Nedávno ale dodal, že to nechce protahovat a klást předběžné podmínky. A později – během debaty po přednášce na Harvardově univerzitě ve Spojených státech – připustil, že by v Česku po volbách mohl vyhrát populismus. Dodal ale, že zásadní změny v zahraničněpolitickém směřování země pravděpodobně nebudou.

Prezident tak mlží a zatím se podle všeho spoléhá na to, že by favorit voleb – hnutí ANO – vystoupení Česka z NATO ani z Evropské unie nepřipustilo.

ANO: Přes naše členství nejede vlak

Podle hnutí ANO nepřipadá referendum o vystoupení Česka z NATO ani EU v úvahu. Místopředseda ANO Karel Havlíček v pořadu Za pět minut dvanáct v televizi Nova řekl, že při možném sestavování vlády nepřijme požadavky, které by ohrozily ukotvení České republiky v Severoatlantické alianci nebo Evropské unii.

„Hazardovat s tím, že bychom diskutovali o vystoupení z NATO nebo EU, to by nás stálo nejen prestiž, peníze, pozici v Evropě, ale bylo by to i do značné míry velmi nebezpečné,“ řekl Havlíček.

Předseda ANO Andrej Babiš také odmítl, že by se hnutí svým plánem na zavedení všeobecného referenda podbízelo menším uskupením, se kterými by mohlo složit většinovou vládu, tedy SPD nebo Stačilo!

Okamura: Pocitově bych hlasoval pro odchod z NATO

Tomio Okamura z SPD ve čtvrtek v debatě Blesku řekl: „V případě referenda o NATO bych pocitově hlasoval pro odchod z NATO.“

Už dřív ale opakoval, že SPD prosazuje referendum o setrvání v Evropské unii a NATO, ve kterém mají rozhodnout občané. Podle poslankyně SPD Lucie Šafránkové by takové referendum mohlo být nejdřív za pět let. Tedy až po konci mandátu vlády, která vzejde ze říjnových voleb. Poslankyně o tom mluvila v České televizi s odkazem na legislativní lhůty a očekávané debaty o podmínkách referenda.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura řekl Novinkám, že mluvit o pěti letech nedává smysl, že referendum by mělo být, až to budou chtít občané a až mezi sebou nasbírají potřebné podpisy.

Konečná: EU se možná rozpadne

Stačilo! má ve volebním programu, že připraví referendum o budoucí účasti České republiky v NATO i EU: „Česká republika se bude stavět proti centralizačním tendencím institucí EU a jejich ideologickému extremismu. Pokud to nebude možné, je na místě připravovat ve spolupráci s podobně orientovanými státy kolektivní vystoupení z EU. S tímto cílem vyhlásíme referendum o našem setrvání či vystoupení z EU,“ uvedlo hnutí.

Podle politologa Josefa Mlejnka z Univerzity Karlovy zástupci hnutí vědí, že svůj program neprosadí, ale chtějí maximalizovat volební zisk a získat výhodnou pozici pro možná povolební vyjednávání o vládě. „Výhodnou v tom smyslu, že budou mít z čeho slevovat nebo čím vydírat,“ dodal.

Se zákonem o obecném referendu by také musel souhlasit Senát. Ústavní změny totiž nelze dělat bez souhlasu tří pětin přítomných senátorů. „Senát nejde ve změnách Ústavy přehlasovat. Opoziční strany by tam musely získat nadpoloviční většinu, kterou aktuálně drží vládní strany, a minimálně do příštích senátních voleb se to nezmění,“ vysvětluje politolog Michael Drašar.

Výběr článků

Načítám