Článek
Otazníky budí i samotná čísla, protože oficiální statistiky pro řadu potravin dnes chybí.
Kečup, hořčice, sůl nebo mletá káva. Průměrné ceny některých potravin už před časem přestal ve svých tabulkách zveřejňovat Český statistický úřad. Složité je dopátrat se například průměrné ceny obyčejného rohlíku. ČSÚ sice uvádí ceny za kilo pečiva, číslo je však nepřesné, protože gramáž rohlíků není všude stejná.
Srovnání cen potravin se v Česku věnuje ČSÚ. Ten od roku 2012 poskytuje jednou měsíčně po zveřejnění dat o inflaci podrobné tabulky s cenami vybraných potravin a dalšího spotřebního zboží. Sleduje také meziměsíční i meziroční vývoj těchto cen.
Do průměrných cen se počítají i ceny ve slevových akcích. Právě potravin se ve slevách prodá podle odhadů více než polovina. Za některé rekordně vysoké ceny, které zákazníci kritizují, se naopak zboží někdy vůbec neprodá.
Příkladem je obyčejný rohlík. Podle dat ČSÚ stojí kilo bílého pečiva 68 korun. Jenže vypočítat cenu rohlíku není tak snadné. Před lety vážily rohlíky standardně 50 gramů, později se podobně jako jiné potraviny poněkud zmenšily.
„Nejčastější je 43 gramů. Už od roku 2012, kdy web Kupi.cz začal data monitorovat,“ řekla Novinkám analytička Monika Kopčilová z webu Kupi.cz, který sleduje ceny potravin či drogerie ve slevových letácích.
Nejběžnější 43 gramový rohlík se nedávno ve slevové akci jednoho z řetězců prodával za 1,90 koruny, původní cena byla o korunu vyšší.
Existují ale výjimky. Řetězec Interspar, který v Česku skončil před deseti lety, nabízel rohlíky o váze 60 gramů, stejná gramáž se na letácích prodejců vzácně objevuje doteď. V akci vyjde kus obvykle na 4,90 korun. Sporadicky se objevuje také rohlík o váze 50, případně 53 gramů.
U běžného rohlíku cena směrem k předvolebnímu tvrzení hnutí ANO přibližně sedí. U dalších položek, jako je čokoláda Milka nebo kečup Heinz, však hnutí podle zjištění Novinek zřejmě vycházelo z neoficiálních cen srovnávače Heureka.cz. Z nabídek obchodů přitom vybíralo tu nejvyšší.
Srovnání v čase navíc komplikuje změna metodiky ČSÚ. V měsíčních tabulkách o inflaci, kde figurují ceny potravin i dalšího zboží, od roku 2021 končí údaje u řady položek. Například mleté kávy, kečupu, hořčice, soli, pomerančové šťávy i řada dalších, které jsou běžnou součástí nákupů.
„Od roku 2021 jsme zúžili počet reprezentantů ve spotřebním koši, za který data zveřejňujeme. Zavedli jsme další systém sběru dat. Jde o údaje získávané z pokladních systémů velkých obchodních řetězců. Tato data však zveřejňovaná nejsou,“ řekl Novinkám mluvčí ČSÚ Pavel Hortig. „Hlavním výstupem jsou indexy, které popisují cenový vývoj. Ceny konkrétních reprezentantů slouží jako doplňková informace,“ dodal.
Není důvod, diví se ekonomové
Podle ekonoma Miroslava Nováka z poradenské společnosti Citfin použití dat z pokladních systémů zlepšilo výpočty inflace, protože správně započítává zboží ve slevách. „Naopak to, že ČSÚ přestal zveřejňovat ceny některých potravin je špatně. Spotřebitel nemá okamžitý přístup ke statistice o cenovém vývoji, typicky rohlíku nebo kečupu,“ uvedl Novák.
Úřad sice zveřejňuje každý měsíc průměrné spotřebitelské ceny potravin, ale jen s několika málo položkami. „Kdyby se seznam rozšířil, lidé by mohli například porovnat, zda v samoobsluze kupují rohlík levněji či dráže oproti průměru,“ dodal ekonom.
Potíže při srovnávání cen vidí také datový ekonom Petr Bartoň ze společnosti Datarun. „Není jasné, proč při přechodu z cenovek v regálech na skutečná data z nákupů došlo k omezení množství reportovaných cen,“ řekl Novinkám.
„Když už se ČSÚ rozhodl jít cestou otevřenosti, je škoda, že se zdá menší než před přechodem na scannerová data. Ta jsou přitom lepší a levnější na zpracování než ta stará, regálová,“ prohlásil.
Přehled jenom do covidu
Podle něj vznikla zvláštní situace. O vývoji spousty cen existuje skvělý přehled od roku 2012 až do pandemie covidu. Od té doby statistiky mlčí. Bartoň upozornil, že od roku 2021 u položek typu káva nebo kečup chybí nejen konkrétní ceny, ale i cenové indexy, které vyjadřují zdražení v čase.
Rok po vyřazení některých potravin ze sledování navíc potraviny rekordně zdražovaly napříč Evropou, v reakci na invazi Ruska na Ukrajinu v únoru 2022. Válka zvedla ceny energií, hnojiv a omezila obchod.
„Vybrané položky ze scannerových dat byly zvolené tak, aby časové řady jednotlivých cenových reprezentantů byly udržitelné. Musí jít o položky váhově významné, s jednoznačným popisem, vyjadřující přesně a spolehlivě cenový vývoj. Přihlíží se i k jejich stálosti na trhu,“ doplnil na dotaz po důvodu vyřazení Hortig z ČSÚ.
