Článek
„S nakládanými okurkami je to jako s většinou potravinářského zboží. Zavedené značky jsou předražené, jejich cena se blíží nezavedeným a privátním značkám pouze tehdy, když jsou v akci,“ prohlásil ekonom Tomáš Maier z České zemědělské univerzity.
Na více než 250 korun za kilo vyjdou okurky Znojmia i v dalších supermarketech. Tedy pokud nejsou zrovna ve slevě. V Kauflandu stála sklenice o váze 680 gramů (340 gramů po odkapání) počátkem srpna 87 korun. O tři týdny později ji obchodník zlevnil na 40 korun.
Vyšší cenu Znojmie vysvětluje agrární analytik Petr Havel marketingem tradiční značky, považované za prémiovou. O něco levnější bývají některé okurky s označením národní kvality Klasa od jihočeské firmy Efko. Podobně velká sklenice nakládaček velkých tři až šest centimetrů stojí v řetězcích Albert, Tesco i Billa 90 korun, v přepočtu vyjdou okurky na 230 za kilo. Jiné druhy této značky jsou ale levnější.
Nejčastěji se ceny pohybují od 90 do 170 korun za kilo po odkapání, i v závislosti na velikosti. Mezi nejlevnější patří privátní značky řetězců. Billa nabízí sklenici (670 gramů) své značky za 35 korun. V Albertu stojí stejně velká sklenice Česká chuť 50 korun. V Tesku zákazník najde okurky zlínské firmy Giana (670 gramů s nálevem) za 55 korun. Levnější je i značka Machland, která patří pod Efko.
Obchodníci dávají vinu výrobcům. „U značkových potravin se cena na pultech obvykle pohybuje kolem výrobcem doporučené ceny, musíte se zeptat jich,“ sdělil Novinkám předseda Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Zemědělci a potravináři se ale brání. U řetězcových značek naléhají podle mluvčí Agrární komory Barbory Pánkové obchodníci na dodavatele. „Diktují si, jak má vypadat obal, své požadavky často mění a tlačí na co nejnižší nákupní cenu,“ uvedla.
Zboží označené řetězcovou značkou pak prodejce podle ní umístí do regálu na dobře viditelné místo, lahev s etiketou potravináře nechá na horším. „Výrobky domácích producentů tak slouží jako předražená stafáž,“ řekla Pánková s tím, že kvůli podobným praktikám se komora už dříve obrátila na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Zavařování v zahraničí
Nakládačky se v Česku pěstují na polích v teplejších oblastech, především na jižní Moravě. V chladnějších částech země se využívají skleníky. „Okurky jsou náročné na ruční práce, to znamená vyšší náklady na mzdy,“ připomněl analytik Havel, proč mohou být české nakládačky dražší než zahraniční.
Ke zpracování se velká část vyváží do zahraničí. Hlavně do Německa, míní Maier z České zemědělské univerzity. „Tam se naloží do sklenice a zpátky putuje hotový výrobek. V Německu zůstává přidaná hodnota, produkce tam zaměstnává lidi, platí se z ní daně, má to pozitivní vliv na německý státní rozpočet,“ popsal.
Za příklad může sloužit právě Znojmia, která od roku 2016 patří pod norskou společnost Orkla, která v roce 2023 uzavřela konzervárnu v Bzenci na Hodonínsku a výrobu přesunula do zahraničí. Jeden čas okurky zavařovala například v Turecku.
„Stále vyrábíme podle tradiční receptury za použití aromatu, který se připravuje v Česku. Sterilizace probíhá v Německu, primárně využíváme okurky z Evropské unie,“ uvedl mluvčí společnosti Orkla Foods Martin Frýdl. Zdůraznil, že na Německo padla volba z ekonomických důvodů. „Výroba tam běží ve větším měřítku a na modernějším zařízení, je tedy podstatně efektivnější,“ řekl.
Neefektivní potravinářství
Přesto se okurky Znojmia na některých e-shopech inzerují jako „vyrobené na jižní Moravě“. To je v rozporu s předpisy. „Ke změně výroby došlo relativně nedávno, dosud se nepropsala do všech informačních kanálů. Omlouváme se a pracujeme na nápravě,“ okomentoval matoucí označení Frýdl.
Podobný koloběh zemědělských produktů od vypěstování, přes zpracování až k prodeji je podle ekonoma Maiera problémem celého českého agropotravinářského odvětví.
„Suroviny vyvážíme a hotové produkty dovážíme. Je to tak u živých zvířat, masa, mléka i mléčných výrobků,“ uvedl Maier. „České potravinářství je značně neefektivní, nedokáže surovinu udržet doma. Soběstačnost s naloženými okurkami tak máme jen asi 40 procent,“ dodal.
Podle dat Českého statistického úřadu se nejvíce okurek, včetně salátových, doveze z Německa, Rakouska, Slovenska, Polska, Turecka a Indie.
