Babišovy a Fialovy ceny. ANO nesedí čísla ani argumenty, říkají ekonomové

ANO v letáku vypichuje ceny vybraných potravin, léků, dětských potřeb nebo kosmetiky v roce 2021 a dnes. Odkazuje se na údaje evropského statistického úřadu Eurostat a serveru Heureka.cz, ale už nezmiňuje detaily jako třeba které měsíce roku porovnává.

„Jde o porovnání cen jednotlivých produktů, jak si je občané mohou koupit v běžných obchodních řetězcích. Porovnáván je poslední dostupný údaj z období vlády hnutí ANO a nejaktuálnější dostupný údaj,“ uvedl na dotaz Novinek k použité metodice mluvčí ANO Martin Vodička.

Tabulka například uvádí, že rohlík tehdy stál 1,70 koruny a dnes 2,90 Kč, což představuje zdražení o 71 procent. Avšak z dat Českého statistického, který eviduje jen ceny za kilo pečiva, vychází z posledních dostupných údajů zdražení mezi letošním červencem a stejným obdobím před čtyřmi lety na 57 procent. To je stále výrazné zdražení, ale ne takové, jak uvádí ANO.

Navíc podle údajů serveru Kupi.cz byla v červenci 2021 běžná cena rohlíku vyšší než tvrdí ANO, a to 1,90 koruny. Odlišné ceny server eviduje u většiny položek, nejčastěji o několik korun.

Vůči oficiálním statistikám vychází nadsazené i uváděné „Fialovo“ zdražení čokolády či kávy.

Český statistický úřad ale neeviduje konkrétní produkty jako výčet od ANO, v tom je poměřování složité. Ani Eurostat neuvádí zboží v takovém detailu, jak to dělá ANO, tedy že specifikuje značku nebo příchuť.

„A pokud zdrojem pro onu tabulku byl vyhledávač Heureka.cz, pak celá stojí dost na vodě. Soukromý vyhledávač nelze brát jako absolutní autoritu, protože jeho metodika není zcela transparentní a standardizovaná,“ řekl Novinkám ekonom společnosti Investika Vít Hradil.

Sám na Heurece zkusil vyhledat výrobek Zubní pasta Signal Family Herbal Fresh, 75 mililitrů, a dobral se k docela jinému výsledku. „Tato zubní pasta by aktuálně měla být k mání za 25 Kč, zatímco tabulka ANO jí přisuzuje cenu 59 Kč, což je vpravdě astronomický rozdíl,“ dodal Hradil.

Na to, že uváděné ceny s těmi na Heurece nesedí, si všiml také Petr Bartoň, datový ekonom Datarun. „Každý si může ověřit, že jde o nesmyslné ceny, každý volič má internet v kapse, zmínil.

Podle ANO čokoláda Milka Alpine Milk v balení sto gramů stála tehdy 27 Kč a dnes 62 korun. Jak je srovnání zavádějící, ukáže jediný pohled na Heureku. Produkt u nejdražšího prodejce opravdu stojí 62 korun, jenže další ho nabízejí mnohem levněji, i za 29 korun. Takže se dá říct, že zdražení po čtyřech letech je zanedbatelné, o dvě koruny.

Nesmyslný je podle Bartoně už název „Fialovy ceny“. „Zneužívá toho, že se ani na středních školách nevyučuje, kde se bere cena čehokoli, a proto voliči žijí v představě, že ceny určuje vláda. Ta maximálně nějak může ovlivňovat cenu některých léčiv, ale určitě ne cenu tukových rohlíků. Tu má paradoxně v mnohem větší moci skrze svoje dominující pekárny šéf ANO,“ dodal Bartoň.

Narážel na lídra trhu, firmu Penam z Babišova koncernu Agrofert.

Za výrazným zdražováním nejen potravin napříč Evropou stálo v první řadě zdražování energií, plynu, ropy nebo hnojiv v roce 2022 v reakci na plnou ruskou invazi na Ukrajinu. U produktů jako káva a kakao hrála roli horší úroda a výkyvy počasí.

„ANO má velkou výhodu, že inflační vlna dopadla až na Fialovu vládu. Vysoká inflace v letech 2022 a 2023 domácnosti hodně bolela a ty nízkopříjmové obzvláště,“ poznamenal Miroslav Novák, hlavní analytik Citfin. I on souhlasí s tím, že označit ceny jako Babišovy a Fialovy je zavádějící.

Podle ekonoma Deloitte Davida Marka však není ANO jediné, kdo se v předvolebním boji uchyluje k zavádějícím tvrzením. „Viděl jsem v posledních měsících několik tabulek srovnávajících ceny a další ekonomické parametry. Často poskytovaly nepřesný či zkreslený obraz. Bohužel se k tomu uchyluje řada politických subjektů,“ poznamenal.

Například ministr dopravy Martin Kupka (ODS) se před pár dny pochlubil, že za nynější vlády je nižší daňová zátěž, jenomže ve skutečnosti Češi platí státu více.

Pohyb cen způsobují v zásadě dva druhy faktorů. „Zaprvé jsou to vstupní náklady, se kterými prodejci ani vládní úředníci moc nezmůžou. Konkrétně u potravin jde o ceny v zemědělství a následně ceny zemědělských výrobců, a to včetně dopravy, obalů, energií, mezd, daní a podobně. U dovážených položek hraje roli samozřejmě i kurz koruny,“ popsal Michal Skořepa, ekonom České spořitelny a předseda Výboru pro rozpočtové prognózy.

Druhým faktorem jsou ziskové marže prodejců a jejich dodavatelů. Zajišťovat, že marže nerostou nad rozumnou úroveň, lze dohledem na konkurencí na trhu. To má za úkol Úřad na ochranu hospodářské soutěže, a tedy potažmo vláda.

Cenu potravin ovlivňuje i sazba daně z přidané hodnoty. Současná vláda ji snížila z 15 na 12 procent. Přesto zůstává DPH na potraviny jedna z nejvyšších v Evropské unii.

Výraznější vliv na růst hladiny cen má Česká národní banka, jejímž úkolem je pomocí úrokových sazeb stabilizovat poptávku tak, aby se inflace držela blízko dvouprocentního cíle.

„Vláda by jistě mohla přímo ovlivnit ceny mnoha položek spotřebního koše, jako to koneckonců v minulých letech udělala u cen plynu a elektřiny. Takové zásahy ale pokřivují fungování ekonomiky, a tudíž by měly být prováděny jen ve zcela výjimečných situacích,“ dodal Skořepa.

Zmínil, že regulaci cen několika základních druhů potravin si nedávno vyzkoušela vláda v Maďarsku, a skončilo to nepříjemně: frontami, prázdnými regály, o to větším zdražováním jiných položek, spornými limity pro nákupy lidí z okolních zemí a podobně. A po uvolnění regulace ceny mnohdy rostou o to víc, což se nyní ukazuje i v Polsku poté, co skončil dočasný režim nulové daně na potraviny.

„V případě, že zdražování dohání některé domácnosti pod hranici hmotné nouze, je lepší to řešit spíš dobře zacílenými sociálními dávkami než plošným deformováním cen,“ soudí Skořepa.