Článek
James D. Watson, jehož spoluobjev kroucené „žebříkové“ struktury DNA v roce 1953 rozpoutal revoluci v medicíně, kriminalistice, genealogii i etice, zemřel v hospicové péči po krátké nemoci, jak uvedl v pátek jeho syn Duncan. Jeho bývalá laboratoř potvrdila, že zemřel o den dříve.
Francis Crick a já jsme učinili objev století, to bylo zcela jasné.
Watson, jehož cílem bylo zjistit, jak vypadá „molekula života“, v roce 1962 obdržel Nobelovu cenu společně s britskými vědci Francisem Crickem a Mauricem Wilkinsem za objev, že deoxyribonukleová kyselina (DNA) má tvar dvojité šroubovice, složené ze dvou vláken, která se kolem sebe stáčejí a vytvářejí tvar připomínající dlouhý, jemně se kroutící žebřík.
Průlom ukázal, jak se dědičná informace ukládá a jak buňky při dělení kopírují svou DNA. Duplikace začíná tím, že se obě vlákna DNA oddělují podobně jako zip.
Objev otevřel cestu k úpravě genetické výbavy živých organismů, léčbě nemocí, identifikaci lidských pozůstatků a zločinců pomocí vzorků DNA, případně zkoumání rodokmenů. Zároveň ale vyvolal řadu etických otázek.
„Francis Crick a já jsme učinili objev století, to bylo zcela jasné,“ prohlásil kdysi Watson.
Zmíněný průlom ohledně DNA, se kterým tento rodák z Chicaga přišel, když mu bylo pouhých 24 let, z něj na desítky let udělal značně respektovanou postavu vědeckého světa. Už nikdy sice neučinil laboratorní objev srovnatelného významu, napsal však učebnice, bestsellerové paměti a pomohl řídit Projekt lidského genomu, jehož cílem bylo zmapování genů.
Počáteční motivace Jamese Watsona k podpoře projektu byla osobní: starší z jeho dvou synů Rufus byl hospitalizován s možnou diagnózou schizofrenie a Watson se domníval, že znalost kompletní struktury DNA bude klíčem k pochopení a včasnému podchycení příslušné nemoci. „Nikdy nepřestal bojovat za lidi trpící nemocemi,“ řekl o svém otci jeho mladší syn Duncan.
Vyhledával talentované mladé vědce a podporoval je. Svou prestiž a kontakty využíval také k ovlivňování vědecké politiky.
„Méně inteligentní černoši“ a „nudní a hloupí vědci“
Jeho odkaz byl v pozdějších letech pošramocen poté, co se dostal na titulní stránky kvůli rasistickým, sexistickým a homofobním poznámkám, v nichž znevažoval různé skupiny lidí s poukázáním na určité genetické odlišnosti. Negativní pozornost vzbudilo zejména jeho tvrzení, že jsou černoši jsou méně inteligentní než běloši.
Jak konstatovala agentura AP, konkrétně v roce 2007 citoval londýnský časopis Sunday Times Magazine jeho slova, že je „vrozeně pesimistický, pokud jde o budoucnost Afriky“, protože „všechny naše sociální politiky vycházejí z předpokladu, že jejich inteligence je stejná jako naše – a všechny testy ukazují, že tomu tak není“.
Doplnil, že ačkoli doufá, že si jsou všichni lidé rovni, „ti, kdo musí pracovat s černými zaměstnanci, zjišťují, že to není pravda“.
Omluvil se, ale po mezinárodním pobouření byl suspendován z funkce kancléře prestižní Cold Spring Harbor Laboratory v New Yorku. O týden později odešel do důchodu. V různých vedoucích funkcích tam působil téměř 40 let.
