Článek
Dívky ve věku devíti a sedmi let to s matkou neměly jednoduché. Vedle již zmíněných prohřešků se s nimi také žena často stěhovala, a když blanenskému okresnímu soudu došla s jejími eskapádami trpělivost, dokonce se s mladší dcerou skrývala před policií.
S dcerami se poté, co obě skončily u otce, neměla nejprve vůbec stýkat, soud pak přistoupil k tomu, že se s dětmi vídala na asistovaných setkáních na hodinu jednou za 14 dní. Dcery mezitím dosáhly znatelného pokroku ve škole a celkově se jejich situace s otcem stabilizovala.
Žena se proti rozhodnutí soudu bránila stížností k Ústavnímu soudu s tím, že bylo porušeno její právo na lidskou důstojnost, rodinný život, byla snížena její osobní čest a pošlapána její pověst.
Ať už mamka nevyvádí
„Soudy nezohlednily její dlouhodobou řádnou péči o děti od jejich narození, prospívaly a žily s ní v láskyplném vztahu. Stabilní vztah byl narušen soudními rozhodnutími a dcery byly z dobře známého prostředí odebrány,“ napsala její advokátka do stížnosti.
Podle zprávy opatrovníka dětí žena dlouhodobě nepracuje a žije na dávkách. Dcery při pohovoru uvedly, že matku chtějí i nadále vídat jen pod dohledem, protože nevěřily, že by matka dodržovala podmínky styku. Mladší dcera s ní vůbec nechce mluvit a přála si jen, aby „mamka nevyváděla a nevolala na nás policii.“
Senát Ústavního soudu se soudkyní zpravodajkou Danielou Zemanovou ženiným argumentům nepopřál sluchu. „Stěžovatelka nezletilé opakovaně vystavovala situacím, které pro ně musely být značně traumatizující. Nešlo přitom o dílčí porušení povinností plynoucích z rodičovské odpovědnosti, ale o opakované a závažné jednání. Svůj podíl odpovědnosti na celé situaci kontinuálně odmítá a hledá viníky v různých okolnostech mimo sféru svého vlivu,“ napsala Zemanová do rozhodnutí, které v těchto dnech soud zveřejnil.