Hlavní obsah

Výzkumnice z Akademie věd odhalily nákazu dvěma liniemi viru u divoké myši z Afriky

Vědkyně z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO AV ČR) díky genomickým analýzám odhalily u divoké myši z Tanzanie infekci vyvolanou hned dvěma liniemi viru mafiga. Nedávno objevený virus patří mezi mammarenaviry, z nichž některé se mohou přenášet ze zvířat na člověka - např. virus lassa, jenž způsobuje hemoragické horečky v západní Africe, nebo virus LCMV, který se vyskytuje u myši domácí i v Česku a může přivodit stavy podobné meningitidě.

Foto: archiv Laura Cuypers

Rod Lemniscomys patří do čeledi myšovitých hlodavců obývající různé biotopy v Africe. Od ostatních myší se liší pruhováním, které je pro jednotlivé druhy specifické.

Článek

Koinfekce, tedy nakažení minimálně dvěma liniemi viru, umožňuje viru rychle změnit svůj genom, což může posílit jeho vlastnosti.

Týmy z ÚBO AV ČR dlouhodobě zkoumají viry u drobných savců a mají na kontě již několik objevů, zejména tento nový pohled na evoluci viru nebo zjištění nových zvířecích virů v Africe.

České vědkyně objevily nové viry u zvířat v Angole

Věda a školy

A nyní si tak připisují další úspěch: nákazu dvěma liniemi viru mafiga u divoké myši z Tanzanie (Lemniscomys rosalia). Mezi virology jde o unikátní objev, jelikož výskyt více linií viru ve stejném organismu nelze zjistit standardními sekvenačními metodami.

První takový pozorovaný případ

„Objev koinfekce v divokých populacích živočichů je vždy zajímavý a zaslouží si naši pozornost. V našem případě jde o první pozorovaný případ u mammarenavirů ve volné přírodě. Případy koinfekce známe z laboratoří např. u podobných virů plazů, tzv. reptarenavirů, ale ve volné přírodě je takové pozorování velmi vzácné,“ vysvětlila Laura Cuypers, hlavní autorka publikace, Ph.D. studentka na Univerzitě v Antverpách a badatelka z ÚBO AV ČR.

Foto: archiv Laura Cuypers

Tým vědkyň při práci v terénu v Tanzanii: zleva Edita Lišková, Joëlle Goüy de Bellocq, Laura Cuypers

„Nikdo moc neví, jak častá vlastně koinfekce je a jak k ní dochází,“ dodala vědkyně Joëlle Goüy de Bellocq, vedoucí výzkumné skupiny Evoluční interakce holobiontů z ÚBO.

„Virus u tohoto druhu myši jsem objevila již v roce 2010 u jednoho jedince z Tanzanie. Když se nám při běžném virologickém screeningu objevil u stejného druhu myši v roce 2020 další pozitivní vzorek, který nebyl úplně totožný s tím prvním, rozhodli jsme se pro genomickou analýzu, abychom mohli popsat celý genom tohoto viru. A právě tato analýza odhalila, že myš je ve skutečnosti infikována dvěma různými liniemi,“ popsala.

„Jako objev zlata“

Získání pozitivního vzorku obnáší zkontrolovat i několik stovek myší nejprve klasickými metodami a pozitivní vzorky pak znovu analyzovat metodami, které se zaměřují na celý genom.

„Jde vlastně o podobné metody, které jsou dnes v obecném povědomí kvůli pandemii SARS-CoV-2. Nejprve se udělá PCR diagnostika - tj. namnožení krátkého úseku virového genomu - a klasické sekvenování tohoto krátkého úseku. Teprve u takto předem vybraných vzorků se provádí sekvenování celých genomů. Důvodem je finanční náročnost, náklady na celkové genomové sekvenování jsou řádově vyšší než u klasického sekvenování PCR produktu,“ poznamenala Dagmar Čížková, vědkyně z ÚBO AV ČR zodpovědná za genomické analýzy.

Vědci odhalili matrjoškovou hybridní zónu u myších parazitů

Věda a školy

Náročnější jsou podle ní také analýzy úplných genomových dat, kdy je potřeba poměrně velkých výpočetních kapacit a zvládnutí dost složitých bioinformatických postupů. Jenže to všechno představovalo zde jediný možný způsob, jak nejen potvrdit objev nového druhu mammarenaviru, ale též jak odhalit koinfekci, tedy přítomnost vícero podobných virových genomů v jediném vzorku.

U virů s nízkou prevalencí (výskytem v populaci) je objev koinfekce o to složitější. Prevalence u většiny mammarenavirů je velmi nízká. I proto ho vědkyně přirovnaly k objevu zlata.

Čeští biologové objevili v ohrožených etiopských lesích nový druh myši

Věda a školy

Koinfekce, tedy nakažení organismu dvěma liniemi viru, je příležitostí k jejich vzájemnému „zkřížení“. Může vést k náhlému vzniku nových virových variant „kříženců“ s podstatně odlišnými vlastnostmi. Rozdíly mohou nastat třeba ve schopnosti proniknout do nového hostitele či ve změnách infektivity a virulence u stávajícího hostitele.

Reklama

Výběr článků

Načítám