Článek
Výstava nazvaná The Last Cargo: Late Antique Shipwreck from Piruzi and the Trade Relations of Aquincum (v překladu Poslední náklad: Pozdně antický vrak lodi z Piruzi a obchodní vztahy s Aquincem) potrvá do 25. října 2026.
Příběh začal v roce 2011 mezi ostrovy Veliki a Mali Piruzi v Jaderském moři. Chorvatští podmořští archeologové zde v hloubce pouhých šesti metrů objevili pozůstatky pozdně antické obchodní lodi. Po pěti letech systematického výzkumu se podařilo zrekonstruovat její osud.
Ztroskotala krátce před dosažením přístavu
Loď, dlouhá přibližně deset až osmnáct metrů a široká čtyři až šest metrů, zřejmě v polovině 5. století narazila během bouře na podmořské skály a ztroskotala těsně před dosažením bezpečného přístavu, jak informovalo Aquincum Museum (Aquincumi Múzeum) v Budapešti.
Zachovaný náklad poskytl vědcům mimořádně cenné informace. Archeologové vyzvedli stovky fragmentů amfor, které podle analýz pocházely ze severoafrické provincie Byzacena na území dnešního Tuniska. Tyto nádoby sloužily k přepravě vína, olivového oleje nebo rybí omáčky garum. Vedle nákladu se našly i osobní předměty námořníků a části lodního vybavení, včetně olověného hloubkoměru používaného k hledání bezpečného kotviště.
„Není to jen náklad, který ve vraku najdeme. Objevujeme i předměty patřící samotným námořníkům a vybavení lodi,“ uvedl minulý týden podle agentury AP chorvatský podvodní archeolog Luka Bekić z Mezinárodního centra pro podvodní archeologii v Zadaru.
Největší pozornost však budí spojení vraku s Aquinceem, významným vojenským a správním centrem římské provincie Panonia na Dunaji. Archeologické nálezy z Aquincea dokládají, že do tohoto dunajského centra proudilo zboží z celého impéria. Mezi objevenými předměty nechybějí ústřicové lastury, zachovalé amfory ani skladovací nádoby pocházející až ze severní Afriky.
„Římskou říši rozhodně označujeme za první globalizovanou říši na světě. Aquincum bylo hluboce zapojeno do tohoto systému,“ uvedla kurátorka výstavy Orsolya Lángová.
Podle ní nové poznatky potvrzují, že obchodní vazby mezi severní Afrikou, Středomořím a dunajskou hranicí fungovaly i v době, kdy se západní část říše začínala rozpadat.
Nález z Piruzi tak nepředstavuje pouze dramatický příběh ztroskotané lodi. Především dokládá, že ještě v polovině 5. století proudilo zboží z dnešního Tuniska přes Jadran až do nitra Evropy. Obchodní sítě Římanů byly rozsáhlejší a odolnější, než se historici dlouho domnívali.
Vrak u chorvatského pobřeží se tak stal jedním z nejpřesvědčivějších důkazů toho, že antický svět byl propojený způsobem, který překvapivě připomíná dnešní globalizovanou ekonomiku.
