Hlavní obsah

Mezi oběťmi zkázy Pompejí identifikovali lékaře

Archeologové po více než šedesáti letech znovu prozkoumali ostatky jedné z obětí erupce Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Díky CT skenům, umělé inteligenci a 3D rekonstrukcím zjistili, že šlo s největší pravděpodobností o lékaře, který se pokoušel uniknout smrti i se svým profesním vybavením.

Lékaře se podařilo identifikovat podle pracovního kufříkuVideo: AP

Článek

Ostatky muže byly nalezeny již v roce 1961 během vykopávek v oblasti Orto dei Fuggiaschi, známé též jako Zahrada uprchlíků. Archeologové tam tehdy odkryli těla čtrnácti osob, které zastihl smrtící pyroklastický proud ve chvíli, kdy se pokoušely opustit město.

Teprve nyní však vědci dokázali objasnit identitu jednoho z uprchlíků, jehož poslední okamžiky zachytil sádrový odlitek. Pomohla jim nenápadná schránka nalezená u těla, která zůstala více než šedesát let neprozkoumaná.

Provedené rentgenové snímky a počítačová tomografie odhalily, že uvnitř se nacházela břidlicová destička určená pravděpodobně k přípravě léčivých směsí a také několik drobných kovových předmětů.

Podle archeologů šlo o chirurgické nástroje používané při lékařských zákrocích. Schránka z organického materiálu byla navíc vybavena na svou dobu velmi sofistikovaným uzavíracím mechanismem s ozubeným kolečkem.

Podle odborníků nález naznačuje, že muž se při útěku snažil zachránit nejen svůj vlastní život, ale i vybavení, které mu mohlo pomoci přežít a začít znovu na jiném místě.

„Tento muž si vzal s sebou své nástroje, aby mohl začít nový život a pokračovat ve své profesi jinde. Ale možná také proto, aby mohl pomáhat ostatním,“ přiblížil v tiskovém prohlášení ředitel Archeologického parku Pompeje Gabriel Zuchtriegel.

Moderní technologie mění podobu archeologie

Kombinace počítačové tomografie, umělé inteligence a 3D modelování umožnila nahlédnout do vnitřku schránky, aniž by bylo nutné poškodit sádrový odlitek. Díky digitálním rekonstrukcím pak mohli vědci jednotlivé předměty detailně prozkoumat a určit jejich možnou funkci.

Kromě lékařských nástrojů schránka obsahovala také látkový sáček s několika bronzovými a stříbrnými mincemi. Pompeje tak i po více než 250 letech vykopávek a výzkumů dokazují, že pod vrstvami popela se stále skrývají příběhy lidí, které se nám daří postupně oživovat až díky moderním technologiím 21. století.

Pompeje

Archeologický park Pompeje nedaleko Neapole, který je památkou UNESCO, je po římském Koloseu druhou nejnavštěvovanější italskou pamětihodností.

Pompeje spolu s římskými městy Herculaneum, Stabie a Oplontis zničil v roce 79 n. l. výbuch sopky Vesuv. Obyvatele zastihla katastrofa nepřipravené a mnohé z nich zatuhlý popel věrně zachytil v posledních okamžicích života.

Při neštěstí zemřelo na 3000 lidí. Pompeje byly objeveny na konci 16. století, ale první vykopávky vědci zahájili až v roce 1748. Výkopové práce a další výzkumy tam dosud neskončily.

Orto dei Fuggiaschi neboli Zahrada uprchlíků v Pompejích

Výběr článků

Načítám