Vlny veder se mohou opakovat v průměru každých pět let, upozorňují vědci

Lhotka se společně s dalšími kolegy zabýval vyhodnocením nedávných vln horkého počasí v Evropě. Výsledky jejich studie publikoval odborný časopis Earth and Space Science, jak ve středu informovala Akademie věd.

Vědci uvádějí, že změna klimatu se neprojevuje jen nárůstem globální teploty vzduchu, ale i četnějšími, intenzivnějšími a delšími vlnami veder. Např. tu z léta 2021 experti v mnoha ohledech vyhodnotili jako srovnatelnou s rekordními událostmi z let 2003 a 2010, které byly donedávna považovány za extrémně vzácné.

Bez vlivu změny klimatu by se podobně výrazná období s vysokými teplotami opakovala v průměru jednou za desítky až stovky let. Podle Lhotky některé modely ukazují, že rekordní vedra jsou nyní asi pětkrát častější.

„Takže místo toho, aby se takhle silná vlna veder opakovala třeba jednou za půl století a naše nebo trochu starší generace ji zažila jednou za život, tak v současném klimatu může v průměru probíhat třeba každých pět let. Takže současná generace ji zažije třeba desetkrát za život,“ řekl Lhotka.

Neobvykle intenzivní vlny veder, které prošly v minulých letech napříč Evropou, tak výrazně překreslily mapu rekordních vln veder.

Pomocí nejnovějších dat poskytovaných Evropským centrem pro střednědobé předpovědi počasí odborníci zrekonstruovali výrazné vlny veder napříč Evropou od roku 1950.

„Použitá data nám umožnila určit rekordní vlnu veder pro každé místo v Evropě v libovolně zvoleném období od poloviny 20. století do současnosti. Pokud analýzu provedeme pouze do konce minulého století, tak naše mapa vypadá úplně jinak, než když využijeme veškerá dostupná data sahající až do roku 2021,“ vysvětlil Lhotka.

Podrobnější vyhodnocení ukázalo, že 83 procent plochy evropského kontinentu a přilehlých moří zaznamenalo rekordní vlnu veder v posledních dvou desetiletích zejména kvůli mimořádným událostem z let 2003, 2010, 2015, 2018 a 2021.

„Toto číslo by bylo s velkou pravděpodobností ještě vyšší, kdybychom do studie mohli zahrnout data z léta 2022, které přineslo extrémní vlny veder mj. do Spojeného království,“ poznamenal Lhotka.

Sedm z deseti rekordních vln od roku 1950 tedy spadá do posledních 20 let. Starší jsou pak z let 1955, 1972 a 1997.

Před dvěma lety zasáhlo extrémní počasí oblast Středomoří, v roce 2018 sever Německa, Dánsko a část Skandinávie. Česko a střední Evropa se s rozsáhlým vedrem potýkala v roce 2015, o pět let dříve především východní Evropa. Vlny trvaly zpravidla týden až 10 dní.

Vlny veder navíc začínají v Evropě „úřadovat“ i nyní. Kupříkladu v sobotu by rovněž u nás mohlo být až 37 stupňů Celsia.