Hlavní obsah

Vědec z Brna zkoumá s kolegy na Islandu dva týdny starou sopku

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Nově vytvořenou sopku Litli-Hrútur neboli Malý Beran, která vznikla před pouhými dvěma týdny nedaleko letiště Keflavík na Islandu, zkoumá profesor Lukáš Krmíček z Vysokého učení technického (VUT) v Brně, který je součástí mezinárodního vědeckého vulkanologického týmu. Na místě odebíral vzorky lávy vytékající z vulkanické praskliny. Magma je natolik unikátní, že pomůže prozkoumat hlubiny Země.

Foto: archiv Lukáše Krmíčka

Sopečný kužel nově vytvořeného vulkánu Litli-Hrútur na Islandu

Článek

Odběr lávy je technicky náročnou operací. Děje se za mimořádně přísných bezpečnostních opatření. Dohlížejí na něj i týmy zdravotníků.

„Je to docela děsivé, když se vám pod nohama začne třást země a několik metrů za vámi vybuchne skála,“ řekl Právu k odběru Krmíček, který působí na Ústavu geotechniky Fakulty stavební VUT.

Foto: archiv Lukáše Krmíčka

Profesor Lukáš Krmíček z brněnské techniky odebírá vzorek lávy z nově vytvořené sopky Litli-Hrútur na Islandu

Láva umožní zkoumat Zemi

Na vulkanickém výzkumu Islandu se Krmíček podílí již delší čas. Litli-Hrútur vznikla přibližně před dvěma týdny, když se rozestoupily dvě litosférické desky. Právě na Islandu se geologicky setkává Amerika s Evropou, přesněji řečeno se na ostrově spojují americká a euroasijská tektonická deska. Nově vytvořená sopka nemá podobu obří hory, ale jde spíše o praskliny.

Sopky vysílají infrazvuky, které by mohly pomoci předpovídat erupce

Věda a školy

Profesor Krmíček s islandskými kolegy prozkoumal sopku jako první. Prýští z ní tzv. bazaltová láva, která skrývá informace o zemském plášti. Je poměrně vzácná, protože obdobný druh lávy lze obvykle najít pouze v hlubinách Atlantského oceánu ve Středoatlantském hřbetu. Odebrané vzorky pomohou odhalit nové informace o nitru Země.

Foto: archiv Lukáše Krmíčka

Bazaltová láva ze sopky Litli-Hrútur může obsahovat informace o složení zemského pláště

Lidé jsou technicky schopni se vrty dostat až do hloubky 12 kilometrů, což je oblast nejsvrchnější části zemské kůry. Odebraná bazaltová láva ale původně pochází z mnohem větších hloubek.

Nebezpečný odběr magmatu

Přestože jsou aktivní sopky vyhledávanými turistickými cíli na Islandu, pobyt v blízkosti řečiště se žhavým magmatem je mimořádně nebezpečný.

V oblastech s aktivním vulkanismem je příliš vysoká teplota a také nedostatek kyslíku, který je vytlačován oxidem uhličitým. Vědci jej kontrolovali s pomocí detektorů plynů. Při odběrech lávy se pohybovali ve speciálních nehořlavých oblecích. Ze zálohy na ně dohlíželi zdravotníci.

Foto: archiv Lukáše Krmíčka

Výzkumný vulkanologický tým u sopky Litli-Hrútur. Jeho členem je i profesor Lukáš Krmíček z brněnské techniky

Foto: archiv Lukáše Krmíčka

Vzorek čerstvě odebrané lávy

Pohyb v blízkosti vývěru magmatu je stejně nebezpečný jako pohyb pod přehradou, u níž hrozí protržení. Najednou se totiž může zhroutit tzv. vulkanický kužel. To je doprovázeno vylitím velkého množství nízkoviskózní lávy označované havajským termínem pāhoehoe. Před ní není jednoduché utéct.

Zhroucení tohoto kuželu se dá obtížně odhadnout dopředu. U Litli-Hrútur nastal několik hodin po odběru lávy. Proboření je doprovázeno výbuchy.

Odběr se zdařil, nyní bude pokračovat zkoumání lávy v laboratořích.

Vybuchla sopka Fagradalsfjall poblíž islandského Reykjavíku

Evropa

K sopce na Islandu se nepřibližujte. Úřady varují před toxickými plyny

Evropa

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám