Článek
„Antarktická stanice Vostok zaznamenala teplotu –17,7 stupně Celsia, čímž překonala svůj rekord o 15 stupňů. Vzdálenější stanice Dome C zaznamenala teplotu dokonce o 40 stupňů vyšší, než je její průměr pro toto roční období od roku 1990,” sdělil podle agentury Reuters klimatolog Robert Rohde z americké neziskové organizace Berkeley Earth.
Za řádění větru může splašený polární vortex
Podle meteoroložky Dagmar Honsové platily dosavadní absolutní teplotní rekordy v Antarktidě – až do letošního března – většinou od prosince roku 2016.
„Tato oblast extrémní teploty hlásila i v prosinci 2016 – např. na stanici Concordia tehdy 17. prosince naměřili –13,7 °C. Letos tam bylo dokonce –12,2 °C,” doplnila pro Novinky.
| Vostok je ruská výzkumná stanice ve Východní Antarktidě, nedaleko jižního pólu nedostupnosti, což z ní činí nejizolovanější výzkumnou stanici na kontinentu. Nachází se v nadmořské výšce 3488 metrů. Funguje s malými přestávkami od roku 1957, v roce 1983 zde naměřili absolutně nejnižší teplotu na Zemi, –89,2 °C. |
|---|
| Concordia je polární stanice na Antarktické náhorní plošině, přesněji v oblasti Dome C ve výšce 3233 m n. m. Francouzsko-italská spolupráce tu každoročně funguje od roku 2005, samotný projekt se začal rodit už v 90. letech. |
Zajímavá i varující je situace rovněž podle dalších expertů a pracovišť.
Riziko zvednutí hladiny oceánu
V obou oblastech, tj. v Arktidě i Antarktidě, je za teplotní skoky zodpovědný teplý vzduch, který je přenášen silnými větry, zmínil web Severe Weather.
Podle klimatoložky Julie Arblasterové z Univerzity Monash v USA k tomu na východě Antarktidy významně přispěly i tzv. atmosférické řeky. Jde o řeky vlhkosti ve vzduchu, které přinášejí teplý a vlhký vzduch do určitých míst – v oblasti nad Antarktidou se vyskytovala opravdu významná řeka. Vlhký vzduch zachycoval teplo nad kontinentem, to mělo za následek vysoké povrchové teploty.
Návrat vědců z Antarktidy byl náročnou, ale rychlou logistickou operací
„Takové teplo by muselo přetrvávat poměrně dlouhou dobu, aby mělo významný dopad na antarktický ledový příkrov,” přidal se její kolega Andrew Mackintosh.
Nebezpečí ale podle něj spočívá v tom, že ledové šelfy, které se rozprostírají nad oceánem, by mohly roztát a v důsledku toho by led, který se nachází ve vnitrozemí, odtékal rychleji do oceánu a způsobil zvýšení hladiny moří.
Méně ledu v Arktidě
V Arktidě nicméně již tento měsíc došlo k prudkému poklesu úrovně mořského ledu, což doplňuje loňskou studii, která zjistila, že mořský led na většině území Arktidy řídne dvakrát rychleji, než se dříve předpokládalo.
Světová meteorologická organizace potvrdila teplotní rekord v Arktidě: plus 38 stupňů
Ve stejnou dobu jako ve výše zmíněné Antarktidě tedy některé stanice poblíž severního pólu dosáhly 30 °C nad normál, přičemž rekordy byly překonány v Norsku a neobvykle vysoké teploty byly zaznamenány též v Grónsku a na ruském souostroví Země Františka Josefa, připomněl list The Guardian.
Tání arktické půdy, která nikdy neměla roztát, ohrožuje celý svět, tvrdí studie
Podle klimatického vědce Zacharyho Labea z Coloradské státní univerzity každopádně vše souvisí s přenosem tepla a vlhkosti směrem k pólům.