Článek
„Pozorovací podmínky budou skvělé, na celém území bude zcela jasno. Na následnou noc pak připadne i maximum meteorického roje Perseid (padajících hvězd), které bude mít také skvělé pozorovací podmínky,“ upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na Facebooku.
Zatmění Slunce bude viditelné nízko nad západním až severozápadním obzorem. Zatmění nastane v okamžiku, kdy se mezi pozorovatelem na Zemi a Sluncem nachází Měsíc ve fázi novu a sluneční disk tak částečně nebo zcela zakryje.
Dvojí soumrak
Na území Česka začne úkaz nejdříve okolo 19:19 středoevropského letního času, kdy se z pravého spodního okraje začne do slunečního disku „zakusovat“ silueta tmavého Měsíce v novu. Čím více na východ se budete nacházet, tím později částečné zatmění začne a tím méně ze zatmění také uvidíte.
Maximální zastínění Slunce Měsícem nastane kolem 20:11 SELČ. Ne všude se vám ale tuto fázi podaří spatřit. Na východě Česka a na většině Slovenska totiž Slunce zapadne za obzor ještě před dosažením maxima zatmění.
Jak bude Měsíc postupně „ukusovat“ ze Slunce při pohledu z české krajiny
V Česku bude vidět, jak Měsíc zakryje Slunce z 85 až 88 procent. Naposledy se takto výrazné zatmění naskytlo Čechům ještě v minulém tisíciletí, v roce 1999.
Zatmění Slunce připraví ještě jeden fascinující dopad na běžný den. V podstatě totiž zažijeme dvojí soumrak. První šero přijde v čase maxima, pak se obloha ještě trochu rozsvítí a teprve potom začne klasický západ Slunce a soumrak.
Viditelnost zatmění Slunce 12. srpna 2026 ve městech seřazených od západu k východu
Jako úplné bude toto zatmění pozorovatelné nízko nad obzorem v severním Rusku, Grónsku, na Islandu a ve Španělsku.
„Právě díky viditelnosti ze Španělska se jedná o nejbližší úplné zatmění Slunce ve střední Evropě až do září roku 2081. I proto do západoevropské země vycestuje i velké množství turistů a vědců z Evropy a celého světa,“ píše web České astronomické společnosti.
Akce hvězdáren a pozor na oči
Zajímavé akce spojené s pozorováním zatmění a Perseid připravily hvězdárny po celé republice. Často ale nelze pozorovat Slunce nad obzorem přímo z kupole observatoře – například hvězdárna Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově chystá pozorování na tzv. Radarové louce, kde je výhled k západu.
Jihočeská Hvězdárna Františka Pešty v Sezimově Ústí využije louky a parkoviště u obcí Větrovy a Dub na Táborsku. Na severu Čech pak mohou fajnšmekři vyšlápnout na Ještěd. Tamní hotel a vysílač ve spolupráci s Libereckým krajem a science centrem iQLANDIA chystá celý den expozice týkající se Slunce a jeho zatmění.
Hvězdárna Valašské Meziříčí pořádá akci na Letišti Poličná. Na středočeské Hvězdárně Žebrák čeká zájemce mimo pozorování zatmění a Perseid i koncert, piknik a živý přenos. Právě variantu projekce úplného zatmění Slunce ze Španělska zvolilo mnoho dalších hvězdáren a planetárií, namátkou to v Ostravě.
V Praze lze dát šanci třeba i méně známé hvězdárně „Na Vyhlídce“ na skalnatém výběžku v Ďáblickém háji. Na rozdíl od jiných míst v metropoli je totiž dostatečně vysoko a nabízí perfektní výhled až na polovinu Čech.
Jak (ne)viděli zatmění Slunce lidé v minulosti
Nejstarší dochované záznamy o pozorování zatmění Slunce pocházejí z různých oblastí starověkého světa, mimo jiné z Číny a Předního východu. K nejstarším spolehlivě datovaným záznamům patří například zpráva z asyrského prostředí o zatmění z 15. června 763 př. n. l. Zprávy o ještě starších událostech pocházejí z Číny či Babylonie, ale ne všechny tyto záznamy jsou jednoznačně ověřitelné.
Z dochovaných pramenů lze jen obtížně rekonstruovat, co si běžní lidé představovali, že se při takových úkazech na nebi vlastně děje. Slunce, Měsíc, hvězdy a jejich vzájemné postavení vůči Zemi se však záhy staly také předmětem systematického zájmu učenců – matematiků, geometrů a astronomů. V antice se jejich studiem zabývali například Aristarchos ze Samu, Klaudios Ptolemaios nebo Plinius Starší.
Zážitek úplného zatmění Slunce byl mimořádnou zkušeností, s níž se většina lidí nikdy osobně nesetkala a mohla jej znát jen z vyprávění. To je možná také důvod, proč se zprávy o zatměních spojovaly s mimořádnými a většinou neblahými událostmi a byly interpretovány jako špatná znamení či předzvěst neštěstí.
A kupříkladu brněnští hvězdáři se kvůli pozorování částečného zatmění vydají na let balonem. Přímo z Kraví hory, kde Hvězdárna a planetárium Brno sídlí, totiž bude kvůli zakrytému obzoru omezený výhled. Veřejnosti proto nabídnou přímý přenos s komentářem z koše horkovzdušného balonu. Začne ve středu v 18:30 a zájemci si ho mohou pustit na YouTube kanálu hvězdárny.
Lidé by si každopádně při pozorování úkazu měli chránit oči, bez dostatečné ochrany jim podle lékařů hrozí poškození očí, v některých případech i trvalé. Za bezpečné lékaři považují pouze speciální brýle pro pozorování Slunce splňující normu ISO 12312-2. Dostatečné nejsou tmavé sluneční brýle, ani pokud by jich člověk použil několik, rentgenové snímky, CD nebo začouzené sklo.
Na co se možná ještě chcete zeptat (vážně i nevážně) o zatmění
To není zatmění Měsíce?
Ne. Měsíc vběhne do cesty Slunci a zastíní ho, takže je to zatmění Slunce.
Proč se to stává tak málo často?
Vesmír není rovnoměrný a dráhy těles v něm jsou různě vychýlené. Měsíc tedy neběhá dokonale v kruhu a jeho dráha je vůči oběžné dráze Země mírně nakloněná. Takže většinou mine Slunce o kousek nad nebo pod ním. Jen když se Slunce, Měsíc a Země seřadí téměř dokonale do jedné přímky, vznikne zatmění. A taková pravděpodobnost je opravdu velmi malá.
Proč se nemůžu koukat jen tak, ale musím si chránit oči?
Protože i normálně pozorování sluníčka bolí a většina lidí to nedělá. Takže když se chceme dívat na to, jak Slunce částečně něco zakryje, jeho paprsky by nám za několik minut zírání v kuse vypálily oči. Proto musíme mít speciální brýle, filtr z hvězdárny nebo sklíčko od strejdy svářeče.
Můžu si zatmění vyfotit mobilem?
Můžete, ale buď na fotce nebude nic pořádně vidět, nebo si zničíte čočku v mobilu. Musíte si koupit speciální filtr nebo folii, snížit expozici, citlivost a zaostřit na nekonečno.
Bude mi zima?
Pravděpodobně ne, podle simulace numerického oddělení ČHMÚ se například na stanici v Tušimicích ochladí přibližně o 0,2 stupně Celsia. V západní Evropě bude pokles výraznější, ve Velké Británii může dosáhnout až jednoho stupně. Ještě citelnější ochlazení zaznamenají lidé v pásu úplného zatmění, například ve Španělsku, a to možná až o pět stupňů. A v Grónsku ještě více.
Proč jde trasa úplného zatmění tak divně přes Španělsko, Island a Grónsko?
Protože Země je kulatá, otáčí se a stín Měsíce po ní „utíká“.
Trasa zatmění. Barvy na mapě označují očekávanou oblačnost oblohy – čím modřejší, tím lepší podmínky k pozorování.
