Článek
„Pozorovací podmínky budou skvělé, na celém území bude zcela jasno. Na následnou noc pak připadne i maximum meteorického roje Perseid (padajících hvězd), které bude mít také skvělé pozorovací podmínky,“ avizoval dopředu Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na Facebooku.
Zatmění Slunce bylo viditelné nízko nad západním až severozápadním obzorem. Zatmění obecně nastává v okamžiku, kdy se mezi pozorovatelem na Zemi a Sluncem nachází Měsíc ve fázi novu a sluneční disk tak částečně nebo zcela zakryje.
Dvojí soumrak
Na území Česka začal úkaz okolo 19:19 středoevropského letního času, kdy se z pravého spodního okraje začala do slunečního disku „zakusovat“ silueta tmavého Měsíce v novu. Čím více na východ se nacházíme, tím později částečné zatmění začíná a tím méně ze zatmění také vidíme.
Maximální zastínění Slunce Měsícem nastalo kolem 20:11 SELČ. Ne všude se ale tuto fázi podařilo spatřit. Na východě Česka a na většině Slovenska totiž Slunce zapadlo za obzor ještě před dosažením maxima zatmění.
Jak bude Měsíc postupně „ukusovat“ ze Slunce při pohledu z české krajiny
V Česku bylo vidět, jak Měsíc zakryje Slunce z 85 až 88 procent. Naposledy se takto výrazné zatmění naskytlo Čechům ještě v minulém tisíciletí, v roce 1999.
Zatmění Slunce navíc připravilo ještě jeden fascinující dopad na běžný den. V podstatě jsme totiž zažili dvojí soumrak. První šero přišlo v čase maxima, pak se obloha ještě trochu rozsvítila a teprve potom začal klasický západ Slunce a soumrak.
Viditelnost zatmění Slunce 12. srpna 2026 ve městech seřazených od západu k východu
Jako úplné bylo toto zatmění pozorovatelné nízko nad obzorem v severním Rusku, Grónsku, na Islandu a ve Španělsku.
„Právě díky viditelnosti ze Španělska se jedná o nejbližší úplné zatmění Slunce ve střední Evropě až do září roku 2081. I proto do západoevropské země vycestuje i velké množství turistů a vědců z Evropy a celého světa,“ napsal nedávno web České astronomické společnosti.
Akce hvězdáren a pozor na oči
Zajímavé akce spojené s pozorováním zatmění a Perseid připravily hvězdárny po celé republice. Často ale nešlo pozorovat Slunce nad obzorem přímo z kupole observatoře – například hvězdárna Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově připravila pozorování na tzv. Radarové louce, kde je výhled k západu.
V pražských Riegrových sadech se sešly stovky lidí, aby pozorovaly zatmění Slunce.
Jihočeská Hvězdárna Františka Pešty v Sezimově Ústí využila louky a parkoviště u obcí Větrovy a Dub na Táborsku. Na severu Čech mohli fajnšmekři vyšlápnout na Ještěd. Tamní hotel a vysílač ve spolupráci s Libereckým krajem a science centrem iQLANDIA přichystal na celý den expozice týkající se Slunce a jeho zatmění.
Lidé v Praze sledují jedinečnou podívanou.
Hvězdárna Valašské Meziříčí pořádala akci na Letišti Poličná. Na středočeské Hvězdárně Žebrák čekal zájemce mimo pozorování zatmění a Perseid i koncert, piknik a živý přenos. Právě variantu projekce úplného zatmění Slunce ze Španělska zvolilo mnoho dalších hvězdáren a planetárií, namátkou to v Ostravě.
V Praze bylo možné dát šanci třeba i méně známé hvězdárně „Na Vyhlídce“ na skalnatém výběžku v Ďáblickém háji. Na rozdíl od jiných míst v metropoli je dostatečně vysoko a nabízí perfektní výhled až na polovinu Čech.
Měsíc začíná zakrývat Slunce.
Jak (ne)viděli zatmění Slunce lidé v minulosti
Nejstarší dochované záznamy o pozorování zatmění Slunce pocházejí z různých oblastí starověkého světa, mimo jiné z Číny a Předního východu. K nejstarším spolehlivě datovaným záznamům patří například zpráva z asyrského prostředí o zatmění z 15. června 763 př. n. l. Zprávy o ještě starších událostech pocházejí z Číny či Babylonie, ale ne všechny tyto záznamy jsou jednoznačně ověřitelné.
Z dochovaných pramenů lze jen obtížně rekonstruovat, co si běžní lidé představovali, že se při takových úkazech na nebi vlastně děje. Slunce, Měsíc, hvězdy a jejich vzájemné postavení vůči Zemi se však záhy staly také předmětem systematického zájmu učenců – matematiků, geometrů a astronomů. V antice se jejich studiem zabývali například Aristarchos ze Samu, Klaudios Ptolemaios nebo Plinius Starší.
Zážitek úplného zatmění Slunce byl mimořádnou zkušeností, s níž se většina lidí nikdy osobně nesetkala a mohla jej znát jen z vyprávění. To je možná také důvod, proč se zprávy o zatměních spojovaly s mimořádnými a většinou neblahými událostmi a byly interpretovány jako špatná znamení či předzvěst neštěstí.
A kupříkladu brněnští hvězdáři se kvůli pozorování částečného zatmění vydali na let balonem. Přímo z Kraví hory, kde Hvězdárna a planetárium Brno sídlí, je kvůli zakrytému obzoru omezený výhled. Veřejnosti proto nabídli přímý přenos s komentářem z koše horkovzdušného balonu. Začal v 18:30 a zájemci si ho mohli pustit na YouTube kanálu hvězdárny.
Lidé si každopádně při pozorování úkazu měli chránit oči, bez dostatečné ochrany jim podle lékařů hrozilo poškození očí, v některých případech i trvalé. Za bezpečné lékaři považují pouze speciální brýle pro pozorování Slunce splňující normu ISO 12312-2. Dostatečné nejsou tmavé sluneční brýle, ani pokud by jich člověk použil několik, rentgenové snímky, CD nebo začouzené sklo.
Na co jste se možná ještě chtěli zeptat (vážně i nevážně) o zatmění
To není zatmění Měsíce?
Ne. Měsíc vběhne do cesty Slunci a zastíní ho, takže je to zatmění Slunce.
Proč se to stává tak málo často?
Vesmír není rovnoměrný a dráhy těles v něm jsou různě vychýlené. Měsíc tedy neběhá dokonale v kruhu a jeho dráha je vůči oběžné dráze Země mírně nakloněná. Takže většinou mine Slunce o kousek nad nebo pod ním. Jen když se Slunce, Měsíc a Země seřadí téměř dokonale do jedné přímky, vznikne zatmění. A taková pravděpodobnost je opravdu velmi malá.
Proč se nemůžu koukat jen tak, ale musím si chránit oči?
Protože i normálně pozorování sluníčka bolí a většina lidí to nedělá. Takže když se chceme dívat na to, jak Slunce částečně něco zakryje, jeho paprsky by nám za několik minut zírání v kuse vypálily oči. Proto musíme mít speciální brýle, filtr z hvězdárny nebo sklíčko od strejdy svářeče.
Můžu si zatmění vyfotit mobilem?
Můžete, ale buď na fotce nebude nic pořádně vidět, nebo si zničíte čočku v mobilu. Musíte si koupit speciální filtr nebo folii, snížit expozici, citlivost a zaostřit na nekonečno.
Bude mi zima?
Pravděpodobně ne, podle simulace numerického oddělení ČHMÚ se například na stanici v Tušimicích ochladí přibližně o 0,2 stupně Celsia. V západní Evropě bude pokles výraznější, ve Velké Británii může dosáhnout až jednoho stupně. Ještě citelnější ochlazení zaznamenají lidé v pásu úplného zatmění, například ve Španělsku, a to možná až o pět stupňů. A v Grónsku ještě více.
Proč jde trasa úplného zatmění tak divně přes Španělsko, Island a Grónsko?
Protože Země je kulatá, otáčí se a stín Měsíce po ní „utíká“.
Trasa zatmění. Barvy na mapě označují očekávanou oblačnost oblohy – čím modřejší, tím lepší podmínky k pozorování.
