Článek
V Česku bude tento efekt poměrně malý, protože zatmění bude pouze částečné a nastane při západu Slunce. Simulace Českého hydrometeorologického ústavu pro Tušimice například ukazuje, že zatmění může snížit teplotu přibližně o 0,2 °C.
V Grónsku a dalších částech Evropy však může být ochlazení podstatně výraznější. Podle stanice CNN mohou teploty v pásu úplného zatmění klesnout o více než 5 °C oproti hodnotám, kterých by bez zatmění dosáhly.
Nejvýraznější efekt lze očekávat v Grónsku, kde zatmění nastane už v odpoledních hodinách. Také na Islandu by mohl být pokles teploty teoreticky výrazný, ale zde bude zatmění Slunce bránit velké množství oblačnosti, což kromě poklesu teplot zkomplikuje i samotné pozorování úkazu.
Pokles teploty bude podle modelu ALADIN narůstat směrem k pásu totality.
Ve Španělsku už by ochlazení nemělo být tak výrazné. Zatmění se tam odehraje ve večerních hodinách, kdy je Slunce níže nad obzorem a na zemský povrch dopadá méně sluneční energie. Přesto mohou být během zatmění teploty až o 5 °C nižší.
Výraznější ochlazení se může projevit také v oblastech poblíž pásu totality. Podle ČHMÚ může například ve Velké Británii částečné zatmění snížit teplotu až o 1 °C.
Slabší vítr i méně oblačnosti
Úplné zatmění může v pásu totality ovlivnit nejen teplotu, ale také další meteorologické charakteristiky. Omezení slunečního záření sníží ohřívání zemského povrchu, což může například utlumit turbulentní proudění a konvekci. V důsledku toho může zeslábnout vítr.
S poklesem teploty také zpravidla roste relativní vlhkost vzduchu a teplota se může přiblížit rosnému bodu. Při některých předchozích úkazech bylo navíc pozorováno ubývání kupovité oblačnosti, jejíž vývoj podporuje zahřívání zemského povrchu slunečním zářením.
