Článek
„Při neopatrném pozorování může dojít k nevratnému poškození sítnice, konkrétně žluté skvrny, tedy místa nejostřejšího vidění, kde je sítnice nejtenčí, a proto velmi křehká a snadno zářením zranitelná,“ vysvětlila pro Novinky oční lékařka Kateřina Nakládalová. Právě tato část sítnice je velmi tenká a citlivá na intenzivní záření.
Poškození přitom nebolí a může vzniknout během velmi krátké doby. Následky bývají závažné. Lidé mohou trpět výpadkem ve středu zorného pole, což komplikuje čtení, práci na počítači i další běžné činnosti.
Stejné varování přichází i od České oftalmologické společnosti. Podle přednostky Oční kliniky 1. LF UK a VFN v Praze Jarmily Heissigerové vzniká při pohledu do Slunce takzvaná solární retinopatie. „U mnoha lidí se vidění během týdnů až měsíců zlepší, nelze to však zaručit. Centrální skvrna nebo zkreslení obrazu mohou zůstat trvalé a účinná léčba bohužel neexistuje,“ uvedla pro Novinky Heissigerová.
Varovnými příznaky jsou rozmazané centrální vidění, tmavé či šedé skvrny před očima, zkřivení rovných linií, změny ve vnímání barev nebo výrazná světloplachost. Potíže se navíc mohou projevit až několik hodin poté. „Naštěstí se dnes už jen velmi málo setkáváme s tímto de facto úrazem,“ konstatovala oftalmoložka Nakládalová.
Disketa nestačí
Odborníci zdůrazňují, že běžné sluneční brýle neposkytují dostatečnou ochranu. Nevhodné jsou také improvizované pomůcky, jako jsou CD či diskety, rentgenové snímky, očouzená skla či svářečské brýle. „Začouzené sklo se v minulosti používalo hodně, určitě zmírnilo ozáření, ale není to dostatečná ochrana před Sluncem,“ doplnila Nakládalová.
„Používejte pouze nepoškozené brýle určené k přímému pozorování Slunce, splňující normu EN ISO 12312-2,“ zdůraznila Heissigerová s tím, že ani nechráněným dalekohledem se na Slunce nesmíme dívat nikdy. Zmíněné brýle určené k pozorování Slunce jsou však již delší dobu beznadějně vyprodané. Zájemci o bezpečné sledování zatmění mohou využít živý přenos na Novinkách.
Z astronomického hlediska půjde podle Pavla Suchana z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky o mimořádný úkaz. Zatmění začne v 19:19. „Maximum zatmění nastane kolem 20:11 a výstup Měsíce ze slunečního disku už bude probíhat z velké části pod obzorem. Čím více na východ, tím dříve Měsíc zapadne, někde dokonce už zapadne dřív, než nastane maximální fáze. Západ Slunce bude ale velmi zajímavý, protože budou zapadat jakési svítící ‚býčí rohy‘ obrácené k horizontu,“ řekl Novinkám Suchan.
„Jako částečné zatmění u nás bude největší od roku 1999. To bylo zakryto na 99 procent průměru Slunce, vloni to bylo třeba jenom necelých 20 procent a příští rok to bude 51 procent. Do roku 2075 je to u nás největší částečné zatmění Slunce,“ doplnil Suchan. Úplné zatmění u nás nastalo naposledy 12. května 1706 a příště to bude až 7. října 2135.