Článek
Kromě tuzemského výrazného částečného zatmění jsme se mohli kochat i živými záběry na tuto astronomickou událost ze světa: AP zprostředkovala záběry převážně z hvězdáren nejen z Islandu a ze Španělska, kde nastalo zatmění úplné, ale i z Německa, Norska, Itálie, Británie, Kanady a Spojených států.
Minuta až dvě
Ojedinělá příležitost pozorovat zatmění Slunce se ve středu večer naskytla mnoha pozorovatelům v Evropě. Úplné překrytí slunečního disku souputníkem Země bylo kolem 20:30 SELČ na minutu až dvě viditelné na Baleárských ostrovech a částech Pyrenejského poloostrova, o něco dříve také v části Islandu (cca 19:48) a Grónska.

Úplné zatmění Slunce ve španělské Arije
Jednalo se o první úplné zatmění Slunce pozorovatelné z Evropy po 27 letech. V Česku, stejně jako v dalších částech kontinentu, bylo tedy možné pozorovat částečné zatmění.
Takzvaný pás totality, tedy úplného zatmění, přilákal zájemce o pozorování zejména do Španělska. Konkrétně pokryl severovýchodní cíp Portugalska a ve Španělsku severní pás od Galicie po jižní Katalánsko a Baleárské ostrovy.
Jak informoval deník El País, ve Španělsku místní úřady vybraly stovky vyhlídkových míst, kde bylo možné astronomický jev nejlépe sledovat. Přímo v pásu totality ležela města jako Bilbao, Valencia, Palma de Mallorca, mimo Španělsko také islandská metropole Reykjavík. V celém Španělsku se chystaly stovky akcí, některé ale úřady nechaly zrušit. Panovaly například obavy, aby sledování jevu v přírodě nevedlo ke vzniku většího počtu požárů.
Zatmění nastalo večer, kdy bylo Slunce už nízko nad západním horizontem. Důležité přitom pro dobrý výhled bylo bezoblačné počasí. Španělská meteorologická služba ve své speciální předpovědi na středu uvedla, že předpokládá převážně stabilní podmínky v celé zemi s převážně jasnou nebo polojasnou oblohou. Lokálně však mohla rušit pozorování zatmění oblačnost. Zataženo s deštěm hlásila předpověď pro Reykjavík.

Částečně zakryté Slunce prosvítá přes mraky v centru švédského Stockholmu.
Úplné zatmění Slunce bylo i v odlehlé arktické oblasti na severu Ruska.
Přímý přenos z letadla
Za zmínku ještě stojí, že španělská aerolinka Iberia připravila vskutku ojedinělou akci. Let s kódem IB1473 z Madridu do Madridu měl jediný cíl: přenášet obraz úplného zatmění z výšky 10 km nad zemí. Tím, že letěl nad mraky a částí spodní atmosféry, měla mít posádka složená z odborníků z projektu Shelios jedinečný výhled. Zakrytí Slunce Měsícem jí totiž nerušil západ za obzor.
Díky technologii Starlink bylo možné tuhle podívanou sledovat také. Stream začal od cca 19:20 hodin českého času na sociálních sítích Iberie – na Facebooku či Instagramu, ale i na stránkách celosvětového leteckého provozu Flightradar, kde měl být vidět celý průběh letu už od 19 hodin.
Označení letu IB1473 přitom není náhodné. Připomíná rok narození Mikuláše Koperníka, jehož model umisťující Slunce namísto Země do středu sluneční soustavy pomohl transformovat naše chápání vesmíru.
Jak vlastně zatmění vzniká?
Měsíc je mezi Sluncem a Zemí pokaždé, když je právě v novu. Tedy každý měsíc. Jen málokdy se však dostane do takové polohy, že projde přímo před Sluncem. Jeho dráha je vůči rovině oběhu Země kolem Slunce skloněná asi o 5°. Proto při většině novů Měsíc projde nad nebo pod Sluncem a žádné zatmění nenastane.
Podle toho, kdy se Měsíc zrovna trefí do cesty slunečním paprskům, se také mění, kde je zatmění úplné (pás totality) a kde jenom částečné. Čím dále jste od pásu totality, tím menší procento Slunce vám Měsíc zakryje. Jedná se nyní o nejvýraznější částečné zatmění Slunce pozorovatelné ze střední Evropy až do roku 2075. Zároveň je to nejbližší úplné zatmění Slunce k Česku a Slovensku až do roku 2081.

Úplné zatmění Slunce bude pozorovatelné v oblastech vyznačených na obrázku Země černým pásem.
Příští rok můžete úplné zatmění Slunce vidět v Egyptě, za dva roky velmi výrazné zatmění v Jižní Americe, v roce 2028 bude fascinující a dlouhá podívaná v Austrálii a v roce 2029 v Arktidě. Více zde.



