Hlavní obsah

Z hory v Chile přivezli dechberoucí záběry čistého nebe

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Brno

Až na horu Paranal v Chile, na níž sídlí Evropská jižní observatoř, se vypravila v uplynulých dnech expedice brněnských hvězdářů, aby svým fanouškům ukázala, jak nádherná je obloha, především ta noční, neznehodnocená světelným smogem. Právě tato oblast je totiž jedním z posledních míst na světě, která se nedusí v noční záplavě světel z měst.

Foto: archiv Pavla Karase/Hvězdárna a planetárium Brno

Takto vypadá noční nebe focené z Evropské jižní observatoře na hoře Paranal v Chile. Jde o jedno z posledních míst na světě, kde není nebe zamořené světelným smogem.

Článek

Dechberoucí snímky a videa využijí hvězdáři v Česku k diskusi o snížení světelného znečištění.

Není nutné mít ve tři v noci osvětlené památky, když většina lidí spí. Není třeba, aby do noci zářila prázdná parkoviště obchodních domů
Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

„Vidět skutečnou čistou noční oblohu je mystický zážitek. Kdybychom všechna světla v noci vypnuli, žasli bychom nad krásou tisíců hvězd nad hlavou. Moderní člověk bohužel nemá ponětí, jak velká je to krása,“ řekl Novinkám ředitel brněnské hvězdárny Jiří Dušek.

Fanouškům ukážou záplavu hvězd

Astronomové nyní připravují pro fanoušky hvězdárny dvacet videí z hory Paranal, v nichž jim představí dokonale čisté nebe, ať už denní, nebo noční.

Zvláštní objev astronomů. Kovová jizva u bílého trpaslíka je pozůstatkem planety

Věda a školy

Na příští rok připravují filmový dokument o mracích. Observatoř v Chile totiž sídlí v nadmořské výšce 2635 metrů nad mořem, lze z ní proto přímo sledovat, jak se v prostoru pod observatoří tvoří mraky.

Foto: archiv Pavla Karase/Hvězdárna a planetárium Brno

Zařízení Evropské jižní observatoře na chilské hoře Paranal

Expedice chce přispět k veřejné diskusi o světelném smogu ve městech a o tom, nakolik přemírou světel trpí nejen městská zeleň, ale celkově i příroda a v konečném důsledku i přímo lidé.

Mnohá světla se používají zbytečně

Podle odborníků by bylo možné bez problémů až třetinu světel v městských zástavbách ihned zhasnout, protože se momentálně svítí i tam, kde je to naprosto zbytečné.

„Samozřejmě noční osvětlení potřebujeme, ale ať lampy svítí jen tam, kde je to potřeba. Není nutné mít ve tři v noci osvětlené památky, když většina lidí spí. Není třeba, aby do noci zářila prázdná parkoviště obchodních domů. Podobných příkladů je mnoho,“ uvedl Dušek.

Astronomové kritizují světelný smog od nové družice. Září jako jasné hvězdy

Věda a školy

Podle něj lze nahrazovat pouliční světla za modernější a šetrnější k přírodě. Na mnoha místech na ně lze nainstalovat fotobuňky. Zajistí, aby světla svítila jen tehdy, když je to opravdu nutné.

Foto: archiv Pavla Karase/Hvězdárna a planetárium Brno

Takto vypadá skutečná noční obloha. Snímek pořízený na chilské hoře Paranal. Lze sledovat mlhoviny, Mléčnou dráhu, záplavu hvězd i putující družice.

Veřejné osvětlení nyní redukuje především snaha ušetřit za energie. Např. Blansko již vypnulo třetinu pouličních lamp.

V Brně se konal pokus, při němž bylo vypnuto všech 40 tisíc lamp. Odborníci zjistili, nakolik svítí do noci výlohy obchodů nebo parkoviště. Výzkum využije ministerstvo životního prostředí ke změnám nočního osvětlení v ČR.

Světel je ve městech až příliš, nový přístroj pomůže ta zbytečná vypnout

Věda a školy

Na brněnském Vysokém učení technickém pak tým vědců vymýšlí zařízení, které pomůže v každé obci určit, co lze v noci vypnout.

Foto: archiv Pavla Karase/Hvězdárna a planetárium Brno

Členové expedice z brněnské hvězdárny. V pozadí Evropská jižní observatoř na hoře Paranal v Chile.

„Nebe na Paranalu propichuje bezpočet stálic, mezi nimiž se v podobě baldachýnu vine Mléčná dráha s temnými skvrnami obřích mračen plynu a prachu. Zemská atmosféra je zde nejen výjimečně průzračná, ale i klidná. Hvězdy na vás neblikají, i ty nejslabší jsou patrné až k obzoru. Kolem se míhají umělé družice a každou chvíli zanikající sporadické meteory. Nad ránem se přidá kužel zodiakálního světla – jedno z nejkřehčích světelných představení, které nabízí Sluneční soustava,“ popsal svůj zážitek z Evropské jižní observatoře Dušek.

V Česku lze téměř něco podobného zažít v tzv. oblastech tmavé oblohy, což jsou vybrané lokality v Beskydech, v Jizerských horách a u Manětína na Plzeňsku.

Lidé spatří nejostřejší a nejkrásnější snímky vesmíru už za pár let, slibuje astronom

Věda a školy

Reklama

Výběr článků

Načítám