Článek
Zatímco meteorologická zima začala 1. prosince a potrvá do konce února, astronomická začíná slunovratem a končí jarní rovnodenností. Zimní a letní slunovrat jsou časy, kdy je planeta Země nejvíce přikloněná svou severní či jižní polokoulí ke Slunci. Při oběhu kolem Slunce se totiž náklon Země mění.
Protože doba oběhu Země kolem Slunce netrvá přesně 365 dní, mění se data a časy, kdy nastává slunovrat. Letos bude 21. prosince v 16:03 středoevropského času. Většinou připadá na 21. či 22. prosinec, ale vzácně také na 20. nebo 23. prosinec.
Po slunovratu se začnou prodlužovat dny. Prodlužování je ale velmi pozvolné, zprvu o minutu za den. Toho si všímají i lidové pranostiky. Jedna zní kupříkladu „Na Štědrý den o vlas, na Nový rok o klas“. Další pranostiky říkají „Na Boží narození (25. prosince) o kuří pokročení“ (nebo „bleší převalení“ či „komárovo zívnutí“), „Na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále (6. ledna) o dva kroky dále“ či „Na Hromnice (2. února) o hodinu více“.
Před slunovratem, v sobotu ráno před 3:00 SEČ, se Měsíc ocitne v novu, kdy jeho část přivrácená k Zemi není osvětlená Sluncem.
Zimní šestiúhelník
„Obloha zimního slunovratu 2025 bude bezměsíčná, pokud budete trávit následující vánoční svátky někde v přírodě, dál od větších měst, za jasného počasí se sama příroda postará o krásnou zářivou ‚výzdobu‘. Bezměsíčné zimní noci totiž nahrávají k vyhlížení nejjasnějších hvězd noční oblohy poblíž slabé Mléčné dráhy v okolí majestátního souhvězdí Orion,“ sdělil Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.
V rameni Orionu leží načervenalá hvězda Betelgeuze, hvězdný červený obr na sklonku svého života. Tu pak ve velkém nebeském prostoru obklopují jasné hvězdy Rigel (noha Oriona), Aldebaran (souhvězdí Býka), Capella (souhvězdí Vozky), Pollux (souhvězdí Blíženců), Procyon (souhvězdí Malého psa) a Sirius (nejjasnější hvězda noční oblohy v souhvězdí Velkého psa).
Tyto výrazné hvězdy utvářejí na nebi velký obrazec, odborně asterismus, nazývaný „Zimní šestiúhelník“. Nejlépe je útvar viditelný okolo půlnoci, dokonce i z měst. Mimo města jej „protíná“ Mléčná dráha. Vysoko v Blížencích bude navíc jako nejjasnější objekt poutat pozornost planeta Jupiter, upozornil dále na webu opavský ústav.
Za zmínku ještě stojí, že s dobou zimního slunovratu, kdy se začínají krátit noci a prodlužovat dny, se v minulosti pojily různé oslavy. Na území dnešního Česka oslavovali slunovrat třeba Keltové a později Slované, kteří slavili zrození mladého boha Slunce: Dažboga. Vše začalo večer před tímto svátkem magickými rituály, které byly zaměřené hlavně na věštění. Oslavy zimního slunovratu u Slovanů později nahradily Vánoce, některé zvyky ale křesťané převzali – např. rozkrajování jablka, lití vosku nebo olova či zdobení příbytků větvičkami jmelí.
