První Slované ve střední Evropě jedli jáhlovou kaši s medem, Germáni dávali přednost vepřovému

Odborníci si pomyslně posvítili do hrnců starých Slovanů i Germánů. Využili střepy z nich, ze kterých odebrali drobné vzorky k poměrně náročným analýzám. Při nich se zaměřili doslova na molekuly potravin zachovaných na tomto nádobí. Detailně zkoumali i kosti zkonzumovaných zvířat z jednotlivých dávných sídlišť.

Výsledky nové studie pak jasně ukázaly, že rozdíly byly zásadní. Vědci využili keramiku nalezenou na někdejším velkomoravském hradišti Pohansko u Břeclavi, vzorky odebírali i z nálezů, které jsou uloženy na pracovištích Masarykovy univerzity.

S příchodem Slovanů do střední Evropy se zásadně změnily stravovací návyky jejího obyvatelstva. Výzkum jasně ukázal, že přišli lidé, jejichž potomci doložitelně mluvili slovanským jazykem a kteří si po mnoho generací pochutnávali na jáhlové kaši s medem.

„Je fascinující, co dnešní věda dokáže. Z několika molekul potravin zachovaných ve střepech z hrnců a z kostí zkonzumovaných zvířat jsme schopni pomocí radiokarbonové metody zjistit, že ke změně způsobu života, který s sebou přinesli migranti z východu, u nás došlo někde mezi roky 560 a 600 našeho letopočtu,“ řekl vedoucí výzkumu, archeolog Jiří Macháček.

Nedávný výzkum ukázal, že pravlast Slovanů ležela někde mezi západní Ukrajinou a jižním Běloruskem, odkud se vydali nejen do západní a jižní Evropy, ale i na území dnešního Ruska.

„Obliba prosa a kaše, která se z něj vařila, trvala u Slovanů dlouhou dobu. I v době Velké Moravy (9. století, pozn. red.) celá populace včetně velkomoravské elity konzumovala proso ve velkém množství,“ uvedl Macháček. Vyplývá to i z analýzy izotopů uhlíku v lidských kostech, kde proso, jako specifická plodina, zanechává nezaměnitelný signál.

Germáni se naproti tomu v centrální Evropě, kde sídlili po staletí, prosu vyhýbali a dávali přednost vepřovému masu.

Archeologie a s ní spolupracující přírodní vědy tak podle Macháčka ukazují, jak se formovala dnešní Evropa v době, kdy se po pádu Říše římské (pozn. jde o pád Západořímské říše v pátém století) významně změnila skladba evropského obyvatelstva a způsob jeho života.

Aktuální závěry navazují podle Macháčka na jiné nedávno publikované studie, které na základě genetiky spojily staré Slovany s migrační vlnou, jež zásadním způsobem změnila Evropu. K tomuto procesu docházelo v jednotlivých evropských regionech různými cestami. Nová mezinárodní studie, na níž se hlavní měrou podíleli vědci z MUNI, vysvětluje genetickou i kulturní různorodost současné Evropy.

Zmíněný profesor Macháček se zaměřuje na období spojené s prvními Slovany ve střední Evropě. Se svým týmem např. již dříve objevil na místě velkomoravského hradiště Pohansko u Břeclavi ostatky rotundy. Tím se potvrdilo, že šlo o významnější sídlo, než si vědci mysleli.

Přelomový byl i objev kosti v Lánech u Břeclavi s germánským runovým písmem. Jde o tzv. starší futhark, který shodou okolností použili filmaři v trilogiích Pán prstenů a Hobit. Prvním písmem, které Moravané používali, tak zřejmě nebyla hlaholice od slovanských věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje.