Článek
Čalounice je prostě nepřehlédnutelná a budí respekt, i když je v podstatě neškodná. Žije samotářsky. Na první pohled může připomínat čmeláka nebo drvodělku. Vydává hluboký bzukot, má černou hlavu a zadeček, ochlupenou rezavohnědou hruď a tmavá křídla.
Na Moravě ji vyhlíželi pět let
„Objev této včely na kvetoucím jerlínu japonském na jižní Moravě jsme očekávali již pět let. V Evropě se totiž šíří poměrně rychle, a to zejména v teplejších oblastech,“ řekl Novinkám Kamil Holý, který se v Národní centru zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) zabývá invazními druhy hmyzu.
V uplynulých dnech byla čalounice jerlínová objevena jižně od Brna. Podle odborníků by se ryze teoreticky mohla vyskytovat i na Plzeňsku.
Dvě čalounice pozorovali vědci na jihu Moravy, a to přímo při sběru pylu na jerlínu japonském (Styphnolobium japonicum), který je jedním z jejich oblíbených hostitelů. Jednu z nich se podařilo odchytit pro vědecké účely. Holý zdůraznil, že čalounice je samotářskou včelou.
Včela byla zaznamenána na jižní Moravě, konkrétně jen pár kilometrů jižně od Brna. Odborníci místo výskytu tají.
Budí sice respekt, ale není nebezpečná
Nepatří mezi agresivní druhy; žihadlo mají pouze samice a použijí ho jen při ohrožení. Zatímco dělnice včely medonosné měří do 14 milimetrů, samice čalounice mají až 28 milimetrů.
Pyl neshromažďují na nohou, ale na spodní straně zadečku, což je pro ně typické. Hlava a zadeček jsou černé, hruď pokrývají husté, rezavohnědé chlupy, křídla jsou průhledná, zakouřená, ve vnější polovině tmavší. Hnízdí v dutinách stromů a v člověkem vytvořených hmyzích hotelích, kam si ukládají zásoby potravy a kam také kladou svá vajíčka.
Na rozdíl od jiných zavlečených druhů do střední Evropy není čalounice invazní druh, který by ohrožoval tamní přírodu. Je natolik neškodná, že proti ní není třeba používat žádná opatření.
Čalouníci jerlínovou lze najít touto dobou na kvetoucích jerlínech.
„Přirozeně u ní dochází k určitému nárůstu početnosti, ten se ale časem stabilizuje. V jiných evropských zemích se čalounice stala součástí tamní fauny, a to bez významných dopadů na přírodu,“ doplnil Holý. Jediným problémem je, že zabírá hnízdní dutiny jinému hmyzu.
Nový druh včely v Česku zatím nemá oficiálně české jméno. S ohledem na to, že vyhledává rostlinu jerlín, je podle odborníků možným pojmenováním právě čalounice jerlínová. Ráda sice navštěvuje jerlín japonský, patřící mezi okrasné dřeviny, najít ji lze ale také na levandulích.
Čalounice rády létají i na levandule (ilustrační snímek).
Původním domovem čalounice je Korea, Čína, Tchaj-wan a Japonsko. Nejprve byla zavlečena do Severní Ameriky, z ní se dostala do Evropy. V ní byla poprvé zaznamenána ve Francii, a to v roce 2008. Od té doby se šíří zejména jižní a východní částí kontinentu. Na Moravu pravděpodobně přilétla z Rakouska či Slovenska. Předpokládá se, že Čechy obsadila německá populace. Holý upřesnil, že u čalounice je patrný postupný přesun na sever.
