Článek
V roce 2023 bylo v Česku zaznamenáno 93 ohnisek moru včelího plodu, loni jich bylo 109 a za prvních šest měsíců letošního roku 98. „Což ukazuje na setrvalý vzestup této nákazy a naším cílem je ji výrazně eliminovat,“ vysvětlil mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.
Vyhláška se týká nejen moru, ale i hniloby včelího plodu. V jejím případě návrh počítá s tím, že už nebude povinná likvidace všech včel v ohnisku nákazy. Za to u moru dojde ke zpřísnění, hranice pro likvidaci všech včelstev poklesne z 15 na 10 procent. Stejně jako to bude u hniloby.
„Zpřísnění o pět procent je velmi mírné a povede v případě ohniska ke kompletní likvidaci stanoviště včel v jednotkách případů ročně navíc,“ upozornil Petr Vorlíček, mluvčí Státní veterinární správy, která návrh na změnu vyhlášky zpracovala.
Mluvčí ministerstva zemědělství Bílý má za to, že nelze hovořit o zpřísnění, ale sjednocení podmínek pro obě nákazy. „Návrh vyhlášky souvisí i s předpisy Evropské unie a je s nimi plně slučitelný,“ připomněl. Připomínky ke změně vyhlášky mohli včelaři podávat do 14. července, ministerstvo plánuje, že nová vyhláška bude platná od 1. ledna 2026.
Podle ministerstva je změna vyhlášky reakcí na podnět Českého svazu včelařů. Jeho předsedkyně Jarmila Machová Novinkám řekla, že svaz však navrhoval zůstat v případě moru včelího plodu u hranice 15 procent. „Ale bylo to odmítnuto,“ doplnila.
Kroky státu přesto chápe. „Velcí včelaři, ti, co to mají jako obživu, udělají při objevení nákazy kdeco. Ale ti malí, co to mají jako hobby, tak ne,“ zkritizovala Machová některé včelaře. Podle ní je proto dobře, když se likvidací více včelstev bude choroba eliminovat.
Podobně se ke změně vyhlášky staví i výzkumníci. Dalibor Titěra, vedoucí výzkumu ve Výzkumném ústavu včelařském ve středočeských Máslovicích poznamenal, že hlavní není to, zda je hranice 10 nebo 15 procent, ale zásadní je odpovědný přístup včelaře při sanaci.
„Bohužel se setkáváme s opětovným vzplanutím nákazy a často je příčinou nedůslednost provedených opatření. Naproti tomu je početná řada ohnisek, kde nákaza byla zdolána a chov byl obnoven,“ popsal a dodal, že dobří včelaři, zejména profesionálové v Německu, Rakousku či na Slovensku uplatňují často dobrovolně ještě přísnější kroky, než jim ukládá tamní zákon.
Bezhlavá likvidace zabijí i silné kusy
Části včelařů se navrhovaná změna nelíbí. Patří k nim například Marek Lipowski z Karviné. I jeho včely nedávno mor napadl, a tak je musel na příkaz veterinářů zlikvidovat, přestože se nákaza projevila jen u nepatrně většího množství včel než 15 procent. Navíc včely využíval k apiterapii. „Evropské státy, Amerika i Asie ustoupily nebo ustupují od plné likvidace,“ upozornil a dodal, že automatickou likvidaci včelstev nenařizuje ani EU.
Lipowski se proto pustil do boje. Založil webové stránky www.zachranavcel.cz a spustil petici, kterou chce dosáhnout zmírnění opatření při moru i hnilobě.
Se změnou vyhlášky nesouhlasí ani Jiří Mohelník, který se na Valašsku stará o desítky včelstev. „Nedává to smysl,“ kroutí nad návrhem veterinářů a ministerstva hlavou. „S napadenými včelami se totiž zlikvidují i včelstva, jež v sobě mají genetickou informaci, která dává předpoklad, že se s patogenem bez větších problémů poperou. Když likvidujeme všechno, tak se o tu genetiku připravujeme, to je nejzásadnější problém,“ varoval.
Stejně jako Lipowski poukázal na to, že řada zemí už od drastických opatření upustila a výsledek se prý dostavil.
Mohelník poznamenal, že stát argumentuje zhoršující se situací. „Ale to je spíš problém včelařů než včelstev. Chybí erudice, někteří včelaři tomu nerozumějí, nevědí, čeho si mají všímat, nechtějí se vzdělávat,“ pojmenoval problém, který, jak řekl, se likvidací de facto všech včel při objevení nákazy nevyřeší. „Jestliže chce Státní veterinární správa mor eradikovat (trvale zlikvidovat – pozn. redakce), musí zcela zlikvidovat i včely. Jinak to nepůjde. Mor tady byl a je. A dokud zde budou včely, bude zde i mor. Napořád. S tím se musíme smířit a naučit se s tím žít,“ vzkázal ministerstvu včelař z Valašska.
