Článek
Do volné přírody se mývalové dostali před desítkami let z kožešinových chovů. Jejich potomkům se daří tak dobře, že jsou jich prý již tisíce. Najít je lze na střední a severní Moravě a také v lesích na Karlovarsku. Protože nemají přirozené nepřátele, šíří se vesele dál.
Mývalové překvapili vědce vynalézavostí
Vědci sledují několik mývalů i s pomocí telemetrických obojků, které se jim podařilo nasadit.
Mýval severní, kterého vědci chytili do pasti.
„Do námi vytvořeného hnízda s fotopastí jsme vložili křepelčí vajíčka a jejich další osud monitorovali fotopastí. Jejich nejčastějším konzumentem bylo sice divoké prase, avšak mýval jej hned následoval. Z časového hlediska mýval na vyhledání hnízda potřebuje významně méně času než ostatní, původní druhy,“ řekl Novinkám za výzkumníky Ondřej Mikulka.
Mývalové jsou postrachem obojživelníků i ptáků hnízdících na zemi. Živí se obratlovci a jsou mimořádně obratní. Bez potíží lezou po stromech a vědce překvapili svou vynalézavostí.
„S jistou mírou nadsázky lze hovořit o projevech inteligence. S kolegy z oblasti Doupova jsme zdokumentovali případy, kdy mýval chycený do pasti dokázal zařízení sám otevřít a uprchnout z něj, nebo dokonce odebrat návnadu, aniž by aktivoval past,“ vysvětlil Mikulka.
Obsadili již i vojenský újezd u Vyškova
Výzkum mývala severního se koná ve dvou lokalitách, kde je jejich výskyt v rámci ČR největší. Jde o oblast Chropyňského luhu na Kroměřížsku, kde se objevil již před zhruba třiceti lety, a Doupovské hory na Karlovarsku.
Mýval severní je schopen urazit denně až pět kilometrů a navštěvuje místa ve vzdálenosti až deset kilometrů od svého domova.
V posledních letech se šíří na Moravě od Litovelského Pomoraví až po Šumpersko. Významnou lokalitou je ale také jih Prostějovska. Na jihu Moravy už obsadil rozlehlý Vojenský újezd Březina na Vyškovsku a také sousední Boskovicko.
Mýval severní, který je vypouštěn do přírody s telemetrickým obojkem.
Data z telemetrických obojků naznačují možné rozdíly ve velikostech domovských okrsků samců a samic, pravidelné návštěvy tůní s obojživelníky, ale třeba také to, že mýval nemá problém putovat do center obcí a měst. Mýval severní je schopen urazit denně až pět kilometrů a navštěvuje místa ve vzdálenosti až deset kilometrů od svého domova.
Odlov mývala je však v praxi velmi obtížný. Ministerstvo životního prostředí i ministerstvo zemědělství v současnosti ponechávají celoročně jeho regulaci na myslivcích. Koncepční a jednotné řešení, které by efektivně reagovalo na ekologická rizika spojená s tímto invazním druhem, dosud neexistuje, jak zdůraznil Mikulka.
Výsledky výzkumu budou známy v příštím roce.
Výzkum mývala severního probíhá v těchto dvou lokalitách, kde je jejich výskyt v rámci ČR největší.
