Článek
Pajasan žláznatý (Ailanthus altissima) se objevil jako okrasná rostlina ve střední Evropě přibližně před 200 lety. Z parků a zahrad ale „unikl“ a nekontrolovaně se šíří. Boj s ním je náročný, vyhubit pajasany je téměř nemožné. Pokácení stromu a vykopání kořenů nestačí. Odborníci nově přišli s technikou mikroinjektáže, při níž je herbicid vpíchnut do dřeviny, kterou zahubí.
Boj s pajasany je mimořádně obtížný
S pajasanem bojují přírodovědci a údržba zeleně v Praze i Brně, šíří se v okolí Znojma a na Pavlovských kopcích, které patří k turisticky nejvyhledávanějším oblastem na Moravě. Právě na tuto oblast se zaměřilo jedenáct studentů Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty brněnské Masarykovy univerzity. Pod vedením spolku Nature Balance a ve spolupráci se Správou CHKO Pálava celé týdny sbírali a analyzovali data o výskytu pajasanu.
Mapa zachycuje výskyt pajasanu na Pálavě.
„Mapa poslouží jako podklad pro návrh konkrétních zásahů a pro management území,“ informovalo vedení CHKO. Ukazuje nejen jejich přesné umístění, ale také hustotu výskytu, věkovou strukturu porostu pajasanu a výšku těchto dřevin. Nejvíce jich je v okolí Mikulova a obcí na území chráněné krajinné oblasti, méně pajasanů je pak přímo ve volné přírodě.
Ochranáři teprve hledají nejúčinnější způsoby likvidace pajasanu. U starších stromů se doporučuje navrtat kmen na několika místech a do děr vpravit herbicid. U mladších dřevin do obvodu kmínku pět až deset centimetrů stačí jen herbicidem natřít jejich oloupaný kmínek.
Mladí přírodovědci se zaměřili i na popis velikosti porostu pajasanu.
Obojí se musí dělat až v srpnu za teplot pod 25 stupňů Celsia. Dřeviny tou dobou stahují živiny do kořenů a s nimi si stáhnou i herbicid. Trvá i dva týdny, než herbicid rostlinu zahubí.
Nejúčinnější je otrava herbicidem
Vše ostatní pajasan jen dočasně omezí. Podrobně se boji s pajasanem věnuje Robert Stejskal z Národního parku Podyjí na Znojemsku. Své zkušenosti s bojem nejen s pajasanem, ale i ostatními invazními druhy rostlin, celkem jich popisuje 45, shrnuje na webu ochranarskaprirucka.cz. Jsou na něm i praktické rady, jak při likvidaci pajasanů postupovat.
Mapa ukazující hustotu porostu pajasanu a jeho vývojová stádia.
„Pokud neprovedeme ošetření správně, výsledkem je pouze částečné odumření dřeviny, kdy je zasažena pouze nadzemní část, zatímco kořeny zůstanou živé. Po nějaké době začne dřevina regenerovat ze spících pupenů a vytvoří nové výmladky vyrůstající z báze kmene nebo z kořenů,“ uvedl Stejskal s tím, že opětovný boj s dřevinou je pak mnohem náročnější.
Malý pajasan ve vinohradu.
Na Pálavě si nebezpečí, které pro ni pajasany představují, uvědomují. Proto správa tamní CHKO vydala letos na jaře nové nařízení, kdy jsou vlastníci pozemků povinni na nich likvidovat všechny pajasany. „Pajasany likvidujeme nejen my (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR), ale také řada dalších subjektů,“ uvedl vedoucí CHKO Pálava Jiří Kmet s tím, že nově vytvořená mapa najde široké využití.
