Článek
Jde o nezdar pro ruský lunární program, zatímco jeho dlouholetý vesmírný rival Spojené státy slaví historický průlet kolem Měsíce, píše agentura Reuters.
Interfax neuvádí původní data pro start trojice zmíněných ruských lunárních misí a například server Kommersant posunutí nezmiňuje – píše, že mise jsou naplánovány na zmíněná data. Interfax připomíná dřívější informace týkající se startů sond Luna-27A a Luna-27B.
Ty jsou podle loňských informací vědeckého ředitele Ústavu kosmických výzkumů Lva Zeljoného plánovány na rok 2029, respektive 2030. Start mise Luna-27A byl přitom podle Interfaxu přesunut z roku 2028.
Reuters připomíná havárii bezposádkové sondy Luna-25, která v srpnu 2023 narazila při pokusu o přistání do povrchu Měsíce. Rusko navzdory selhání své sondy Luna-25 nesmí odstoupit ze závodů o dobytí Měsíce, prohlásil poté tehdejší šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Jurij Borisov. Moskva podle jeho slov považuje průzkum Měsíce za zásadní pro své národní zájmy.
Vinu za neúspěch sondy Luna 25 Borisov přičetl „přestávce“ v ruském programu, která trvala prakticky půl století, od startu sovětské mise Luna-24 v roce 1976. Neocenitelné zkušenosti tak byly podle něj ztraceny, protože nedošlo k předání poznatků mezi generacemi. Kreml loni Borisova z postu šéfa ruské vesmírné agentury odvolal.
Sovětský svaz vyslal v roce 1957 první satelit do vesmíru a v roce 1961 si zajistil prvenství v podobě vyslání člověka do kosmu, když kosmonaut Jurij Gagarin na kosmické lodi Vostok obletěl Zemi. S přistáním na Měsíci nicméně Sověty předběhli Američané, jejichž mise Apollo 11 na povrchu tohoto vesmírného tělesa přistála v červenci 1969. Ruský vesmírný program začal v postsovětské éře upadat, přičemž zaostává za USA a stále více i za Čínou.
Závěr mise Artemis II
V současné době jsou ve vesmíru čtyři astronauti mise Artemis II amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), kteří jako první po více než půl století obletěli Měsíc a navíc se dostali dále do vesmíru než kterýkoliv jiný člověk před nimi.
Výprava nyní míří zpět na Zemi, ve vodách Tichého oceánu by měli Christina Kochová, Victor Glover, Reid Wiseman a Jeremy Hansen přistát v sobotu ve 2:07 SELČ.
Shrnutí programu Artemis
Program Artemis má za cíl vrátit po více než půlstoletí astronauty na Měsíc. V rámci programu se zatím v roce 2022 uskutečnila mise Artemis I, což byl úspěšný testovací let rakety Space Launch System (SLS) s lodí Orion bez posádky.
Cílem mise Artemis II je pilotovaný průlet s lodí Orion kolem Měsíce. Lunární mise se poprvé účastní žena, elektroinženýrka Christina Kochová, a Afroameričan, pilot Victor Glover. Ke dvojici se připojili astronauti Reid Wiseman, který posádce velí, a první astronaut mimo USA na misi k Měsíci, Kanaďan Jeremy Hansen. Stali se prvními lidmi, kteří letěli k Měsíci od roku 1972 (mise Apollo 17). Mise byla sice původně v plánu na konec roku 2024 a poté na letošní únor, zejména kvůli úniku kapalného vodíku při tankování byl start odložen nakonec na letošní duben.
Modul při misi neměl vstoupit na oběžnou dráhu kolem Měsíce, nejblíže se dostal na vzdálenost zhruba 6500 kilometrů od lunárního povrchu odvrácené strany. Mise Artemis II vyslala astronauty na vskutku historický oblet Měsíce, při kterém se dostali do rekordní vzdálenosti 406 771 km od Země. Překonali tak dosavadní maximum dosažené během programu Apollo 13 v roce 1970.
Návrat na Zemi, zakončující trajektorii letu přistáním ve vodách Tichého oceánu, patří podle agentur k nejnebezpečnějším fázím mise, jelikož při předchozí misi Artemis I byl tepelný štít v této fázi podle technické zprávy „neočekávaným způsobem“ poškozen. NASA proto upravila trajektorii kosmické lodi tak, aby úhel vstupu do atmosféry byl pro tepelný štít o něco méně prudký.
Americký vesmírný úřad NASA navíc nedávno změnil celkový plán programu Artemis. Přistání na Měsíci, které je nyní plánované na rok 2028, se uskuteční až v misi Artemis IV. Dosud se přitom počítalo, že to bude již v rámci mise Artemis III – ta má nakonec znamenat zkoušku spojení lodi Orion s přistávacími moduly. Tento test se uskuteční na oběžné dráze Země.
