Článek
Pojmem kurgan se označují mohylovité stavby charakteristické pro stepní kultury východní Evropy a Asie. Tyto mohyly často obsahovaly nejen ostatky význačných jedinců, ale též osobní předměty, zbraně, keramiku či obětiny.
Zmíněný dlouhodobý projekt, konkrétně iniciativa „Scientific-Archaeological Excavations and Summer School-5 at Keshikchidagh“, probíhá již pátým rokem a během této doby se stala jednou z nejvýznamnějších letních archeologických škol v oblasti Kavkazu.
3,800-year-old warrior’s tomb found intact - #archaeology #archeologyhttps://t.co/aU8TwiFrO9 pic.twitter.com/L7HdvGwXVL
— HeritageDaily (@HeritageDaily) July 15, 2025
Zdejší vykopávky vedl Šamil Nadžafov, přední výzkumník Institutu archeologie a antropologie Ázerbájdžánské národní akademie věd (ANAS), ale do projektu jako takového se zapojilo téměř 2000 osob, včetně studentů, akademiků i místních obyvatel.
Pohřební komora plná překvapení
Nalezený kurgan je pozoruhodný svými rozměry i zachovalým stavem. Jeho struktura a přítomnost rituálních předmětů naznačují, že místní lidé hluboce věřili v posmrtný život.
Co je kurgan?
Kurgany jsou typem pohřebních mohyl, které stavěly různé kultury v euroasijských stepích od doby bronzové až po raný středověk. Nacházejí se na území od východní Evropy přes Kavkaz až po střední Asii.
Sloužily jako hroby pro významné osobnosti a zároveň jako rituální památky odrážející společenskou strukturu a víru v posmrtný život. Obvykle byly vytvořené z hlíny, kamení nebo kombinace obojího. V jádru každého kurganu se nachází pohřební komora, která ukrývá tělo nebo těla zesnulých.
Slovo „kurgan“ pochází z turkických jazyků a znamená „kopec“ nebo „pevnost“.
Aktuálně popisovaná pohřební komora o rozměrech šest metrů na délku, dva metry na šířku a tři metry do hloubky je rozdělena do tří symbolických částí. První část obsahovala ostatky válečníka pohřbeného v poloze s pokrčenýma nohama a držícího čtyřboký hrot kopí vyrobený z bronzu.
Tvar hrotu je odlišný od většiny kopí, která byla v tomto regionu nalezena v minulosti, a poukazuje na jedinečné řemeslné umění střední doby bronzové. Zachovalost zbraně a její neobvyklá podoba právem vzbudily zájem archeologů z celého světa.
Bronzový hrot kopí nalezený v kurganu
Druhá část pohřební komory ukrývala dvanáct zdobených keramických nádob, v nichž vědci našli kosti zvířat. Předpokládá se, že šlo o obětiny určené pro posmrtnou cestu zesnulého. Mezi další artefakty patřily ozdoby na kotníky, nástroje z obsidiánu či korálky.
Třetí část zůstala záměrně prázdná, což odborníci interpretují jako symbolický prostor pro duši zesnulého, která měla najít klid.
Propracovaná symbolika i ochranné prvky
Nad hrobem spočívalo čtrnáct masivních kamenných desek, z nichž každá vážila přibližně jednu tunu. Byly uspořádány ve dvou řadách tak, aby tvořily jakousi ochrannou střechu. V přední části mohyly byla nalezena kamenná modla ve tvaru býka, která pravděpodobně sloužila jako rituální značka nebo strážná postava.
Ostatky patří muži, jehož výška přesahovala dva metry, což bylo pro dobu bronzovou mimořádné. Zřejmě šlo o válečníka nebo náčelníka, kterého jeho komunita pohřbila s mimořádnou úctou. Svědčí o tom nejen velikost kurganu, ale i množství artefaktů nalezených v hrobě.
Kosterní pozůstatky společně s dalšími nalezenými artefakty
Poloha těla s pokrčenýma nohama a kopím v ruce symbolizuje přechod do posmrtného života a zároveň zdůrazňuje vojenský status.
Doba bronzová
Doba bronzová je jedním z historických období pravěku, následuje po době kamenné a předchází době železné. Charakteristickým rysem tohoto období je rozvoj metalurgie a široké rozšíření používání bronzu.
Počátek a konec doby bronzové se liší v závislosti na geografické oblasti. Obecně se datuje přibližně do období od 3300 př. n. l. do 1200 př. n. l.
Zatímco v Evropě se v této době objevovaly rozmanité kultury jako únětická nebo kultura popelnicových polí, v jiných oblastech vzkvétaly civilizace starověkého Egypta či Mezopotámie.
Bronz (slitina mědi a cínu) je mnohem tvrdší a trvanlivější než čistá měď. Díky bronzovým nástrojům tak bylo možné efektivněji obdělávat půdu, těžit suroviny, stavět, vyrábět i bojovat, což mělo dalekosáhlé důsledky pro společnost, hospodářství i kulturu.
V centru pozornosti mezinárodní archeologické komunity
Nález je považován za významný doklad společenské hierarchie i pohřebních zvyklostí střední doby bronzové a Ceyrançölská planina se díky němu dostala do centra pozornosti mezinárodní archeologické komunity.
V nejbližší době se proto chystají další vědecké analýzy, které by měly přinést detailnější poznatky o původu válečníka, jeho způsobu života i technologiích použitých při výrobě kopí.
Massive Bronze Age Warrior Discovered in Azerbaijan🇦🇿
— History Content (@HistContent) July 17, 2025
Archaeologists have uncovered a monumental 3800-year-old burial mound on the windswept Jeyranchol Plateau in western Azerbaijan—possibly the grave of a towering ancient warrior.
At the heart of the mound, a richly furnished… pic.twitter.com/f1dGQvS7z5
V neposlední řadě význam tohoto objevu podtrhuje i skutečnost, že termín „Keşikçidağské kurgany“ byl podle magazínu Popular Archaeology zařazen do odborného slovníku.
