Článek
Výsledky zkoumání přinášejí fascinující pohled na tehdejší asijskou společnost a zpochybňují představu, že dlouhé zdi sloužily pouze k obraně.
Kdo postavil Gobijskou zeď?
Nejznámějším pásem opevnění nejen v Asii, ale na celém světě je bezpochyby Velká čínská zeď. Nedaleko od ní se nacházejí pozůstatky polozapomenuté stavby, která jí kdysi konkurovala, ale sloužila k odlišnému účelu.
Gobijská zeď je součástí rozsáhlého systému středověkých zdí, které se táhnou přes Čínu a Mongolsko a dohromady měří více než 4000 kilometrů.
Tento systém byl vybudován mezi 10. a 13. stoletím a zahrnuje nejen zdi, ale i pevnosti, valy či příkopy. Gobijská zeď prochází drsnou krajinou stejnojmenné vysokohorské pouště a představuje jednu z nejméně prozkoumaných částí této soustavy.
Mapa znázorňující středověký systém opevnění ve Střední Asii, včetně Gobijské zdi
Studie publikovaná v květnu v časopise Land odhalila, že se jednalo o překvapivě multifunkční stavbu, která sloužila nejen k ochraně, ale také k demonstraci moci a kontrole pohybu osob i zboží.
Podle výzkumu, který vedli Dan Golan a Gideon Šelach-Lavi z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, byla Gobijská zeď postavena dynastií Si Sia (Západní Sia), která ovládala území dnešní západní Číny a jižního Mongolska v letech 1038–1227. Dynastie byla známá svou centralizovanou správou a schopností mobilizovat zdroje na velké stavební projekty.
„Tento výzkum zpochybňuje dlouholeté předpoklady o hraničních systémech ve vnitřní Asii,“ uvedl pro web SciTechDaily profesor Šelach-Lavi. „Zeď v poušti Gobi nebyla jen bariérou, byl to dynamický mechanismus pro řízení pohybu, obchodu a územní kontroly v náročném prostředí.“
#New analysis of the Gobi Wall in Mongolia reveals its construction during the Xi Xia dynasty and highlights its multifunctional role in defense, resource management, and imperial control. https://t.co/tMSTJtLo8r https://t.co/g51utSHqCl
— Phys.org (@physorg_com) May 28, 2025
Zeď byla zhotovena z navezené hlíny, podepřené kamennými a dřevěnými výztuhami, což dokládá adaptivní využití místních materiálů v tomto suchém a odlehlém prostředí.
Výzkum, jehož součástí bylo i satelitní snímkování, navíc prokázal, že trasa zdi byla pečlivě vybrána na základě přírodních geografických prvků, jako jsou horské průsmyky a písečné duny, a dostupnosti zdrojů, zejména vody a dřeva.
Poušť Gobi
Gobi je pátou největší pouští světa, nachází se na území severní Číny a jižního Mongolska. Její rozloha činí přibližně 1,3 milionu km² a nejvyšší bod se nachází ve výšce přes 1700 metrů nad mořem.
Nejedná se o typickou písečnou poušť. Písečné duny zaujímají asi jen 5 % její plochy, zbytek tvoří kamenité pláně, stepi a suché horské svahy.
Poušť charakterizuje extrémní kontinentální podnebí. Teploty v létě dosahují až 40 °C, v zimě klesají k -40 °C. Srážky jsou velmi vzácné a obvykle nepřesáhnou 100 mm ročně, což Gobi řadí mezi nejsušší oblasti světa.
I přes drsné podmínky zde žijí lidé i unikátní druhy živočichů, například irbis nebo kůň Převalského. Gobi je světově proslulá též díky fosiliím mnoha druhů dinosaurů, které zde byly nalezeny. Zajímavostí jsou i „zpívající písky“, kdy vítr vytváří při pohybu písku zvuky podobné zpěvu.
Zeď jako most mezi kulturami
Nová mezinárodní studie publikovaná v časopise Antiquity pak přinesla konkrétní archeologické nálezy, které potvrzují, že Gobijská zeď byla aktivním centrem života. Vykopávky podél zdi odhalily artefakty, jako jsou keramické střepy, kovové nástroje, bronzové mince či lidské ostatky.
Zatímco bronzové mince pomohly upřesnit dataci, lidské pozůstatky svědčí o drsných podmínkách, ve kterých zdejší vojáci a obyvatelé žili.
Nálezy strážních věží, které fungovaly jako kontrolní body, pak potvrdily domněnku, že strategické umístění zdi podél tehdejších obchodních cest umožňovalo kontrolovat pohyb lidí i zboží.
V blízkosti zdi byly navíc objeveny též stopy zemědělských aktivit. Místní komunity pravděpodobně zásobovaly zdejší vojenské posádky i obchodníky, což zdůrazňuje ekonomický význam zdi pro okolní obyvatelstvo.
Podle autorů studie mají nová zjištění význam nejen pro historii, ale i pro současnost. V době, kdy svět řeší otázky hranic, migrace a obchodu, nabízí Gobijská zeď příklad, jak dávné společnosti nacházely rovnováhu mezi kontrolou a spoluprací.
„Tato zeď je připomínkou, že hranice mohou být místem setkávání kultur,“ dodal William Honeychurch z Yaleovy univerzity v USA, který na studii spolupracoval.
Poušť Gobi