Článek
V jednom z hrobů našli odborníci kostru ženy a dvě bronzové spirály. Z její lebky odebrali vzorky pro další výzkum DNA. Pomůže jim odhalit populační skupinu, do níž patřila.
„Druhý hrob byl bohužel silně narušený předchozími stavebními pracemi a obsahoval střepy z několika nádob,“ řekl Novinkám vedoucí archeologické stanice Peter Tóth z Filozofické fakulty MUNI.

Hrob nalezený v archeologické lokalitě Těšetice
Přesto se i z druhého hrobu podařilo odebrat vzorky z kostí. Jejich podrobná analýza v laboratoři může pomoci upřesnit, kdy nalezení přesně žili, popřípadě jaké nemoci je trápily.
Hroby i jáma byly zřejmě součástí většího sídliště. „Nová výzkumná stanice se nachází prakticky ve středu obce, takže další postup stavebních prací bude opatrný,“ podotkl Tóth.
Archeologové působí v oblasti Těšetice-Kyjovice na Znojemsku již šedesát let. Mezi nejvýznamnější objevy patří tzv. rondel, tedy kruhový objekt, který mohl sloužit i k různým obřadům. Lokalita byla osídlena v různých fázích doby kamenné a bronzové, přičemž nejvýrazněji je v této oblasti zastoupena kultura s moravskou malovanou keramikou.
V Těšeticích vzniká zázemí pro výzkum
Těšetická základna je klíčová pro výzkum prvních zemědělských společenství na Moravě. V areálu nyní vzniká depozitář, hotový má být do konce letošního roku. V tom příštím má vyrůst druhá budova s výukovými prostory a v roce 2027 pak výstavbu završí vybudování laboratoří.

Z archeologického výzkumu v Těšeticích na Znojemsku
Zázemí pro archeology vzniká v někdejším rozestavěném komplexu budov poblíž archeologické lokality v Těšeticích, který Masarykova univerzita koupila v roce 2022.
Objekty ale nevyhovovaly potřebám vědců, proto se před rokem začalo s budováním nového zázemí nejen pro archeology, ale i jejich kolegy z jiných pracovišť univerzity, kteří s nimi spolupracují na mezioborovém výzkumu pravěkého zemědělství.