Článek
Ministerstvo ochrany přírody uvedlo, že 232 velryb uvázlo minulý týden v pátek na pláži Tupuangi a dalších 245 v pondělí v zálivu Waihere.
Žádnou z uvázlých velryb – tedy ani žádnou z těch, které ještě žily – nebylo možné dostat zpět do moře. Příslušní kulohlavci se totiž dostali na pláže na Chathamských ostrovech, které mají asi jen 600 obyvatel a nacházejí se zhruba 800 kilometrů východně od hlavních ostrovů Nového Zélandu.
Kosatky urazí tisíce kilometrů. Plavou s kůží na trh
Novozélandské úřady konstatovaly, že záchrana vzhledem k odlehlosti souostroví nebyla možná – rovněž i z toho důvodu, že ve vodách kolem Chathamských ostrovů se vyskytuje množství žraloků.
„Kvůli riziku žraločích útoků na lidi i na kytovce byli přeživší kulohlavci utraceni, aby se předešlo jejich dalšímu utrpení,“ vysvětlil vládní poradce Dave Lundquist. „Takovéto rozhodnutí se nepřijímá snadno, ale v případech, jako je tento, je to nejlepší možnost,“ sdělil.
Podle Darena Grovera, generálního manažera Projectu Jonah, neziskové skupiny, která pomáhá zachraňovat velryby, byla daná akce „srdcervoucí“.
„Tuhle válku prohráváme“. Planeta za půlstoletí přišla o dvě třetiny volně žijících živočichů
Tyto úhyny přicházejí dva týdny poté, co v Austrálii zemřelo asi 200 kusů daných kytovců poté, co zvířata uvázla na odlehlé tasmánské pláži.
Častý jev na tomto souostroví
Konkrétně na Chathamských ostrovech nejsou případy uváznutí ničím neobvyklým. Vědci netuší, co to způsobuje. Podle jedné z teorií kytovci na mělčinu zabloudí kvůli parazitickému onemocnění, které napadá jejich mozek a znemožňuje správnou orientaci v prostoru. Též se spekuluje, že do poslední chvíle pronásledují kořist, chrání nemocné jedince či unikají před predátory.
Před rybářskými sítěmi mohou kytovce ochránit plastové korálky, tvrdí biologové
Kulohlavci patří do čeledi delfínovitých. S délkou do šesti metrů a hmotností kolem čtyř tun se řadí spíše k menším kytovcům.