Hlavní obsah

„Tuhle válku prohráváme“. Planeta za půlstoletí přišla o dvě třetiny volně žijících živočichů

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Gland (Švýcarsko)

Počty volně žijících živočichů na planetě Zemi se za poslední půlstoletí zmenšily o dvě třetiny. Obrovský úbytek bude pokračovat nejen kvůli znečištění, ale i stále citelnějším dopadům globálních změn klimatu. Nejcitelněji se počty živočichů snižují v Jižní Americe a Karibiku, od roku 1970 o 94 procent, a ke zvláště ohroženým patří vodní živočichové, jejichž populace se zmenšily o čtyři pětiny.

Foto: Profimedia.cz

Z konkrétních druhů zpráva WWF zmiňuje např. ohrožené gorily nížinné, jejichž populace se zmenšila o 69 procent.

Článek

Vyplývá to z aktuálně zveřejněné zprávy Světového fondu na ochranu přírody (WWF), jejíž autoři v pravidelných intervalech zkoumají vývoj populací více než 5000 druhů obratlovců.

Svou zprávu nazvanou Living Planet Report připravuje WWF každé dva roky, nyní ve spolupráci s odborníky z Londýnské zoologické společnosti (ZSL) zkoumal stav v letech 1970 až 2018. Od roku 2020 se podle WWF tempo, kterým se živočichové ztrácejí z přírody, nijak nezměnilo, mizí asi 2,5 procenta zástupců sledovaných druhů ročně.

„Tento vážný úbytek nám napovídá, že příroda se rozpadá a přírodní svět se vyprazdňuje,“ uvedl Andrew Terry z Londýnské zoologické společnosti. „Příroda byla a neustále je v nesnázích. Tuhle válku prohráváme,“ doplnil Mark Wright z britské pobočky WWF.

„Tato zpráva je vážným varováním pro celé lidstvo,“ konstatoval během on-line tiskové konference šéf WWF Marco Lambertini.

Hmyz vymírá. Čínskou cestu „lidských opylovačů“ Evropa nechce, má jiný návrh

Věda a školy

Pesimistické závěry vyvodili odborníci zejména z toho, že živočichové z planety mizejí nejen kvůli lidské činnosti, znečištění a odlesňování, ale také v důsledku změn klimatu, které se zřejmě budou prohlubovat.

„Dnes čelíme dvěma vzájemně provázaným mimořádným událostem, změnou klimatu ovlivněnou lidmi a ztrátou biologické rozmanitosti, což ohrožuje blahobyt současných a budoucích generací. Protože naše budoucnost kriticky závisí na biodiverzitě a stabilním klimatu, je nezbytné, abychom pochopili, jak souvisí úbytek přírody a změna klimatu,“ stojí doslova ve zprávě.

Na každého člověka připadá na Zemi 2,5 milionu mravenců

Věda a školy

Projevuje se to na všech kontinentech - kupříkladu v regionech bohatých na biologickou rozmanitost, jako je Latinská Amerika a Karibik, se počty savců, ptáků, ryb, obojživelníků a plazů průměrně snížily od roku 1970 o 94 procent, upozorňuje s odkazem na závěry odborníků vědecký server Phys.org.

Evropa ztratila za půlstoletí v průměru 18 procent počtu zástupců sledovaných druhů, podle vědců je ale toto relativně nízké číslo způsobeno faktem, že dobu největšího úbytku volně žijících zvířat kontinent zažil předtím, než WWF začal stav sledovat. V Africe pak činí ztráta zvířecí populace 66 procent.

Kvůli nedostatku kyslíku vymírají u Turecka mořští ježci

Věda a školy

Celosvětově zpráva WWF zjistila, že populace sledovaných volně žijících živočichů klesla od roku 1970 o 69 procent.

„Příroda je věž, kterou rozbíjíme pneumatickým kladivem“

Z konkrétních druhů zpráva zmiňuje např. ohrožené gorily nížinné, jejichž populace se zmenšila o 69 procent. Delfínovců amazonských v Brazílii jen mezi lety 1994 a 2016 ubylo o 67 procent a citelně mizí třeba i v Evropě kdysi běžný pták skřivan polní, mezi lety 1980 a 2019 se populace zmenšily o 56 procent.

Gorily nížinné jsou kriticky ohrožené, na záchranu přispějí běhy v metropolích

Věda a školy

Zástupce německé pobočky WWF Christoph Heinrich agentuře DPA řekl, že vymíráním živočišných a rostlinných druhů může ztratit stabilitu celý přírodní systém. Příroda je podle něj věž, v níž každý druh představuje jeden stavební kámen.

„Tu věž teď ničíme pneumatickým kladivem,“ prohlásil.

Reklama

Výběr článků

Načítám