Článek
K prvnímu odběru vajíček došlo před šesti lety v keňské rezervaci Ol Pejeta, kam byly Nájin a Fatu převezeny ze zoologické zahrady ve Dvoře Králové nad Labem, kde se obě narodily. Ani jedna z nich bohužel není schopná zabřeznout nebo donosit mládě.
Tři nová embrya
„Od 22. srpna 2019 provedlo konsorcium BioRescue už 21 odběrů oocytů u samice severního bílého nosorožce Fatu. Tři z těchto odběrů proběhly v letošním roce a vedly ke vzniku tří nových embryí, která byla vytvořena v laboratoři Avantea v Itálii,“ uvedl Jan Stejskal, vedoucí mezinárodních projektů Safari Parku Dvůr Králové.
Celkem tým dosud vytvořil 38 embryí severního bílého nosorožce.
Poté, co odborníci touto cestou získali embrya, zahájili jejich přenosy do těl do náhradních matek nosorožce bílého jižního.
„Už koncem roku 2023 vědci dosáhli vůbec první březosti u nosorožce prostřednictvím umělého oplodnění s embryem nosorožce bílého jižního. Následně musela být v Ol Pejetě vytvořena nová skupina náhradních samic. Po jejím ustanovení provedl tým BioRescue transfery s využitím severních embryí v červenci 2024, v prosinci 2024 a v květnu 2025,“ vyjmenoval ředitel Safari Parku Přemysl Rabas.

Transfer embryí v rezervaci Ol Pajeta
Žádný z těchto přenosů ale nevedl k dlouhodobé březosti, ačkoli po prosincovém transferu byl pozorován vývoj hlenovité substance v děloze náhradní matky. Výsledky následné analýzy však nebyly jednoznačné a přítomnost DNA severních bílých nosorožců nepotvrdily.
Stejně jako u jiných zákroků týmu BioRescue byly i první přenosy severních embryí podrobeny detailnímu etickému zhodnocení provedenému odborníky z Univerzity v Padově a neměly žádné negativní zdravotní dopady na náhradní matky.
Totéž platí pro samici severního bílého nosorožce Fatu, v jejímž případě to dokonce vypadá, že stav jejích vaječníků je opakovanými zákroky pozitivně ovlivněn.

Mezinárodní tým BioRescue během jedné z operací
Úsilí vědců cení celý svět
V souvislosti s šestým výročím prvního odběru oocytů od Nájin a Fatu měl v neděli premiéru dokument National Geographic nazvaný Poslední nosorožci: Nová naděje, v originále The Last Rhinos: A New Hope. Veřejnosti je dostupný na přehrávacích platformách Disney+ a Hulu.
„Vynikající fotografka Ami Vitale v dokumentu sleduje úsilí týmu BioRescue v rezervaci Ol Pejeta a zachycuje tlak, pod kterým musí tým pracovat při překonávání překážek pro dosažení vůbec první březosti u nosorožce prostřednictvím umělého oplodnění. Zároveň zobrazuje hluboké pouto mezi nosorožci a jejich ošetřovateli,“ doplnil Jan Stejskal.
„Každý odebraný oocyt, každé vytvořené embryo a každý provedený transfer představují získávání zkušeností a krok vpřed při záchraně nosorožců. Diváci mohou v dokumentu vidět, jak kombinace špičkové vědy, mezinárodní spolupráce a hlubokého nasazení přináší nejen naději pro severní bílé nosorožce, ale i pro další druhy, které jsou na pokraji vyhynutí,“ dodal.
Záchrana nosorožce bílého severního
Kromě zákroků v rezervaci Ol Pejeta a produkce embryí v Itálii se konsorcium BioRescue věnuje také vývoji technologií spojených s kmenovými buňkami a tzv. starobylou DNA (ancient DNA), jejichž cílem je zvýšit genetickou variabilitu budoucí populace severního bílého nosorožce. Vědci z Univerzity v Ósace a Max Delbrückova centra v Berlíně se zaměřují na vytvoření oocytů z tzv. pluripotentních kmenových buněk. Budoucím cílem všech těchto snah je návrat severních bílých nosorožců do původních oblastí jeho výskytu.