Světelný smog se snižuje, problém ale může být modré světlo, říká vědkyně

Má několik různých definic, úplně obyčejně by se to dalo shrnout, že jsou to světla, která vznikla antropogenním vlivem. Existuje i jas z oblohy, z atmosféry, takže nás zajímá spíš, co tam přidávají lidé. Takže světla měst, dálnice, sjezdovky a tak podobně. Nejvíce nás tedy zajímá to, co způsobujeme my, co tam přidáváme, co tam být nemá.

Jsou dva způsoby, jak to monitorovat. Jeden je prostřednictvím družic. Snímáme to, co svítíme směrem nahoru do vesmíru. Aktuálně používáme produkty americké družice NOAA VIIRS, které jsou zdarma. Konkrétně užíváme speciální noční kanál této družice. Jsou i třeba čínské družice, které mají více spekter, ale tam je to finančně nedosažitelné.

Druhý způsob nově rozjíždíme na ČHMÚ. Instalovaly se jasoměry, to jsou čidla na zemském povrchu, která snímají atmosféru zezdola směrem nahoru. Takže vidí, čím svítíme i z boku a co to všechno zasahuje.

Jasoměry měří hodnoty a my ta data potřebujeme očistit od přirozeného vyzařování atmosféry a vlivu vesmírných těles. Měsíc a Mléčná dráha dělají světlo, dále tu máme třeba i vlivy airglow (světelné záření atmosféry, které vzniká různými procesy probíhajícími ve vrchních vrstvách atmosféry - pozn. red.). Airglow se nedá předpovídat, takže to musím probrat s kolegy, kteří se tomu věnují, jak to udělat, aby se to dalo odfiltrovat.

Ano. Chceme dát přírodní vlivy pryč a chceme zjišťovat trendovost, aby nám zbylo jen to světlo bez přírodních jevů. Budeme mít data očištěná bez toho, co známe. Víme třeba podle fáze Měsíce, kolik svítí, a to pak odfiltrujeme, stejně tak je to třeba u Mléčné dráhy.

U jasoměrů se při zatažené obloze světlo šíří jinak. Má to mnohem větší vliv, šíří se to dál.

Toto zkoumáme v kanále viditelného světla, takže skrz mraky nevidíme. Družice nám však na rozdíl od jasoměru dává prostorovou informaci, nikoli jen bodovou.

Rozdíl mezi jasoměrem a družicí také je, že družice nevidí modrou složku světla. Takže když se v malých obcích instalují nové LED diody, tak to družice nevidí. Ale přitom nejvíce ovlivňuje modrá složka světla, pro člověka a přírodu to není dobré.

Žádná družice běžně nesnímá v noci pravidelně. Družic, které dokážou snímat v noci a zároveň poskytují kvalitní prostorové rozlišení, není mnoho. Proto se využívá především senzor VIIRS, který dokáže měřit i při velmi nízké intenzitě osvětlení. Ten však pokrývá spektrum zhruba od 0,5 do 0,9 µm, takže nezachytí modrou složku světla, která je typická pro moderní LED osvětlení. A ani u nových misí se senzorem VIIRS není počítáno s úpravou stávajícího rozmezí.

Máme zatím tři čidla. Jedno na Churáňově, jedno v Praze na Libuši a třetí je v Hradci Králové. Poslední čidlo bylo instalováno 18. prosince, takže za chvíli budeme mít roční data.

Ano. Po novém roce začne vyhodnocování pilotního provozu. Jak jsou data přínosná, co z nich vychází a budeme dělat i studii, jak tu síť rozšířit a kam umístit další stanice. Jestli v blízkosti meteorologických stanic, abychom to mohli i porovnávat s těmito daty.

Celá Evropa je na tom se světelným znečištěním hůře než svět, protože je tu vysoká hustota zalidnění. Společně s Asií je to asi nejvíce, oproti Africe nebo Jižní Americe je to mnohem horší. Na základě našich dat jsme schopni říct, jestli znečištění přibývá nebo ubývá. Data máme od roku 2013/14 a trendem je, že opravdu tmavých míst ubývalo.

Poslední roky se to lehce zlepšilo, ale z družice nevidíme modré složky světla, takže je otázka, jestli se to doopravdy zlepšuje nebo jen přenáší do modrého světla.