Hlavní obsah

Superhmotné černé díry zřejmě brání zrodu hvězd, ukázal výzkum brněnských astrofyziků

Brno

Superhmotné černé díry ovlivňují vývoj galaxií a mohou bránit ve zrodu hvězd. Ukazuje to výzkum astronomů z brněnské Masarykovy univerzity. Studovali jednu z nich v souhvězdí Perseus, která je 200krát hmotnější než černá díra v centru naší galaxie Mléčné dráhy. A zjistili, že vyvolává turbulentní pohyby s rychlostmi až 200 kilometrů za sekundu.

Foto: Masarykova univerzita / Japonská národní vesmírná agentura (JAXA)

Podobně jako v atmosféře máme turbulentní pohyby, které cítíme v letadle, turbulence existují i v plynu, který vyplňuje prostor mezi galaxiemi. Na grafice je černá díra (modrá barva zachycuje pohyb plynů), na druhém snímku je letadlo a nad ním modře vyznačena oblast s turbulentními pohyby.

Článek

Černé díry a jejich chování jsou velkou záhadou. Zjednodušeně řečeno, jde o vesmírný objekt, který je tak hustý, že jeho gravitace nedovolí žádné hmotě, a dokonce ani světlu, aby ho opustila. Jde o absolutně černé těleso, které pohltí vše, co do něj vstoupí.

Naše galaxie, jejíž součástí je pochopitelně mj. i naše Sluneční soustava, disponuje ve svém středu vlastní slavnou superhmotnou černou dírou. Nicméně jsou i mnohem větší, například ta v souhvězdí Persea. Její detailní pozorování umožnila brněnským vědcům z týmu astrofyzika Congyaema Zhanga japonská rentgenová observatoř XRISM, která je unikátní v tom, že s její pomocí je možné sledovat dynamiku horkého plynu v kupách galaxií.

X-Ray Imaging and Spectroscopy Mission (XRISM) je rentgenový vesmírný dalekohled. Jedná se o misi japonské vesmírné agentury JAXA ve spolupráci s americkou NASA a evropskou ESA, jejímž cílem je studovat kupy galaxií, výrony z jader galaxií a temnou hmotu.

Až dosud se astronomové domnívali, že černé díry fungují jako „kosmické vysavače“, které pohltí vše kolem. Díky novému pozorování se ale ukazuje, že pravda je jiná, že jde spíše o „neefektivní strávníky“, sdělil Novinkám doktor Zhang. Plyn, který k dírám proudí, není pohlcen, ale naopak vyvrhován zpět do okolního prostoru v podobě silných výtrysků a větrů.

Foto: MUNI / Japonská národní vesmírná agentura (JAXA)

Japonská rentgenová observatoř XRISM umožňuje sledovat dynamiku horkého plynu v kupách galaxií.

Pohyb brání ochlazování hmoty

Dlouho se předpokládalo, že se horký mezigalaktický plyn v kupách galaxií hromadí, chladne, zahušťuje se a tvoří nové hvězdy. Jenže se ukazuje opak. Pozorování z japonské družice XRISM naznačuje, že turbulence poháněná superhmotnými dírami hraje klíčovou roli v tom, že plyn nechladne, ale ohřívá se, což následně brání ve vzniku nových hvězd.

Zhangův tým z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity informoval o výsledcích svého bádání v prestižním vědeckém časopise Nature. A podíleli se na něm i japonští výzkumníci. Tato práce představuje jeden z úspěšných projektů spojených s unikátní japonskou družicí XRISM.

Foto: MUNI / Japonská národní vesmírná agentura (JAXA)

Snímek představuje kupu galaxií v souhvězdí Persea. Družice XRISM zkoumala pohyby plynu ve vyznačených oblastech.

Výběr článků

Načítám