Článek
Následná pozorování prokázala, že zdroj uvedeného gama záblesku leží mimo naši galaxii, dokonce až miliardy světelných let daleko, což vyloučilo možnost, že by se jevil jako silný jen proto, že by byl blízko. Vědci ho označili kódem GRB 250702, přičemž významná část odborné veřejnosti se podle webu Futurism přiklonila k názoru, že šlo o projev velmi vzácné události, kdy do nitra hvězdy postupně pronikla černá díra.
Společné těžiště a zářící jety
Známe řadu případů, když černá díra pohltí hvězdu nebo sama hvězda prodělá gravitační kolaps, na jehož konci se v černou díru změní. Zde ale vědci předpokládají, že hvězda naopak nejdříve pohltila černou díru, se kterou předtím tvořila systém, kdy obě obíhaly kolem společného těžiště.
Jak se něco takového stane? Hlavní roli zřejmě hraje velikost černé díry. Místo masivního typu zde šlo zřejmě o díru hvězdné hmotnosti. Přesněji řečeno, černou díru malé velikosti, která vznikla kolapsem hvězdy. Ta pak obíhala kolem druhé hvězdy, jež spálila všechno své vodíkové palivo a obnažila své heliové jádro.
Oranžová tečka uprostřed je gama záblesk pojmenovaný GRB 250702B: silný výbuch, který se během jednoho dne několikrát opakoval. Tento snímek byl pořízen pomocí dalekohledu ESO VLT v Chile.
Skomírající hvězda se následně začala nafukovat, respektive vytvářet velký heliový obal, který černou díru zabrzdil, což ji přitáhlo k vyhořelé hvězdě, do jejíhož jádra následně spadla.
Černá díra prolétala asi sedmi hodin vnitřkem hvězdy, přičemž začala svými extrémními gravitačními silami trhat její nitro na kusy. Následně začala tyto kusy pohlcovat, až ji pravděpodobně pozřela celou, napsal v dalším článku web Futurism.
Tento proces doprovázely extrémně silné výtrysky částic, kterým astrofyzici říkají jety. A právě ty měly produkovat onen dlouhotrvající a intenzivní záblesk záření gama.
Zánik hvězdy kvůli černé díře
Smrt způsobená černou dírou není pro hvězdu neobvyklým osudem. Nejznámější formou je slapové roztržení, ke kterému dochází, když se hvězda dostane příliš blízko k supermasivní černé díře, která váží miliony, ne-li miliardy hmotností Slunce. Tato černá díra se často nachází v srdci nějaké galaxie.
„Agresivní“ silná gravitace objektu roztrhá hvězdu na malé kusy a přemění je na proudy materiálu, které pak obíhají okolo ní. Avšak k okamžitému pohlcení tohoto materiálu nedojde, místo toho jsou jeho vlákna postupně vtahována do vířícího (akrečního) disku kolem černé díry, podobně jako voda ve vaně krouží kolem odtoku. Během tohoto procesu dochází k vyzařování obrovského množství energie, často v oboru rentgenového záření.
