Smrtící horečky a infekce místo tyfu? Nové důkazy založené na DNA mění pohled na pád Napoleonovy Velké armády

Nové genetické výzkumy však přinášejí nečekaný obrat a ukazují, že skutečná příčina mohla být jiná, než se po dvě století předpokládalo.

Tým vědců se podle serveru Science Alert zaměřil na hromadné hroby vojáků padlých při ústupu Napoleonovy armády poblíž Vilniusu, hlavního města Litvy. Ze zubů třinácti vojáků izolovali DNA a provedli tzv. metagenomickou analýzu, tedy postup, který nevyhledává jen konkrétní, předem určené patogeny, ale zkoumá veškeré genetické stopy obsažené ve vzorku.

Výsledek překvapil: vědci nenašli stopy bakterií Rickettsia prowazekii, tedy původce skvrnitého tyfu, který byl dosud považován za hlavního viníka. Odhalili však přítomnost dvou jiných smrtelných mikrobů.

Prvním z nich byla podle online magazínu Archaeology News Salmonella enterica serovar Paratyphi C, bakterie vyvolávající horečku. Ta se šíří především kontaminovanou vodou a jídlem a způsobuje těžké střevní potíže, horečky a dehydrataci. Čtyři z analyzovaných vojáků nesli v zubech její genetické stopy, což naznačuje, že paratyfoid mohl ve vyčerpané armádě hrát významnou roli.

Druhým nalezeným patogenem byla Borrelia recurrentis, původce opakující se horečky přenášené vší. Onemocnění se projevuje opakovanými horečnatými záchvaty a může být smrtelné zejména u oslabených lidí. Stopy této bakterie se objevily u dvou dalších vojáků.

Podle nové studie aktuálně zveřejněné v odborném časopise Current Biology mění tyto nálezy pohled na kolaps Velké armády. Nelze samozřejmě popřít vliv vyčerpání, hladu a kruté zimy, které zdecimovaly morálku i fyzické síly vojáků. Ale právě kombinace extrémních podmínek a infekčních chorob mohla vytvořit smrtící spirálu, z níž nebylo úniku.

Nemoci nemusely samy o sobě zabíjet ve velkém, ale u mužů oslabených zimou, podvýživou a neustálým pochodem se stávaly často rozsudkem smrti.

Význam nové studie spočívá nejen v odhalení alternativních patogenů, ale i v samotné metodice. Moderní metagenomické analýzy umožňují podle webu ZME Science rekonstruovat mikrobiální prostředí minulosti bez předsudků a předem stanovených hypotéz. Ukazuje se tak, že historické události formovaly i mikroorganismy, které tehdy lidé nedokázali pojmenovat.

Autoři práce však upozorňují, že jejich vzorek je relativně malý a nelze z něj s jistotou vyloučit, že mezi vojáky přece jen řádil i skvrnitý tyfus.