Článek
V roce 2021 ledové masy ustoupily „jen“ o 11 metrů, píše Süddeutsche Zeitung s odkazem na agenturu DPA.
K výraznému úbytku ledovců loni vedl podle ÖAV nedostatek čerstvého sněhu, dlouhé a velmi teplé období tání a rovněž usazování prachu ze Sahary.
Např. největší rakouský ledovec Pasterze ve spolkové zemi Korutany loni v dolní části přišel o 14,7 milionu krychlových metrů ledu. Upozornila na to i rakouská stanice ORF.
| Pasterze je něco málo přes osm kilometrů dlouhý, je největším ledovcem v Rakousku a nejdelším ve východních Alpách. Nachází se na úpatí Großglockneru v nejvyšší části údolí Mölltal a je zdrojem řeky Möll. |
Kvůli změnám klimatu budou podle expertů rakouské Alpy nejpozději do roku 2075 bez ledu.
Může to vést až k suchu
Místopředsedkyně ÖAV Ingrid Hayeková poukázala dále na to, že celosvětové tání ledovců přispívá nejen k vzestupu mořské hladiny, záplavám a bahenním lavinám.
„Chybějící přirozené zásobníky vody v horách vedou v dalším důsledku k regionálnímu suchu,“ upozornila Hayeková.
Do roku 2050 roztají velké ledovce včetně těch v Dolomitech, tvrdí UNESCO
Katastrofální důsledky pro klima: Podmořské proudy u Antarktidy rychle zpomalují
