PŘEHLEDNĚ: Co je to hybridní válka

Bezpečnostní situace v Evropě se v posledních měsících zhoršuje. Zřejmě nejviditelnějším příkladem je Německo. To obvinilo Rusko z pokusu zaútočit dronem s výbušninou na letiště v Lipsku, odkud 4. srpna odlétalo letadlo s vojenským materiálem na Ukrajinu. Zároveň Němci vyšetřují sérii žhářských útoků na své zbrojovky a sabotáží na energetickou a dopravní infrastrukturu. Přibývá i případů, kdy ruské drony a rakety narušují vzdušný prostor zemí NATO. Jedním z nedávných incidentů byl 8. září průnik ruského dronu do Rumunska.

Nemá jednu přesnou definici. Zjednodušeně jde o situaci, kdy se stát snaží oslabit protivníka různými způsoby, aniž by mu otevřeně vyhlásil válku. Může šířit dezinformace, podnikat kybernetické útoky, organizovat sabotáže, vyvíjet ekonomický nátlak nebo skrytě využívat ozbrojené skupiny.

Podstatné je, že útočník jednotlivé metody kombinuje a snaží se zakrýt, že za nimi stojí. Jeden kybernetický útok nebo dezinformace ještě nemusí znamenat hybridní válku, ale musí jít o širší a koordinované operace.

„Testují si tím, jak rychle jsme schopni reagovat, jaké to bude mít dopady a jaká je odolnost státu. Dělají to tak, aby nebylo úplně jasné, kdo to udělal, a zároveň zůstali pod úrovní, která by vyžadovala aktivaci článku 5 smlouvy NATO,“ řekl Novinkám generál ve výslužbě František Mičánek.

Podle Mičánka Rusko postupuje podle dlouhodobého plánu. Průběžně vyhodnocuje účinnost jednotlivých nástrojů a podle situace mění způsob jejich použití. Pokud je v dané evropské zemi před volbami, využívá zpravidla dezinformace, s příchodem zimy pak třeba energetický nátlak. Časté jsou také kybernetické útoky nebo sabotáže.

Po omezení svých diplomatických misí Rusové stále více verbují přes sociální síť Telegram takzvané agenty na jedno použití – obvykle amatéry nebo lidi motivované penězi, a to přímo v Evropě. Naverbované osoby nejprve ruským agentům sdělí, k jakým cílům se dokážou dostat, následně obdrží konkrétní úkol a útok mají natočit. Smyslem sabotáží je podle Bezpečnostní informační služby vyvolat strach a přesvědčit veřejnost, že pomoc Ukrajině se nevyplácí.

Nejsilnějším příkladem ruské aktivity na našem území je výbuch dvou muničních skladů ve Vrběticích z roku 2014. Národní centrála proti organizovanému zločinu považuje za prokázané, že exploze provedli dva agenti ruské vojenské rozvědky GRU, aby zabránili dodání munice na východní Ukrajinu. Tehdy zemřeli dva čeští zaměstnanci a škoda přesáhla miliardu korun. Policie případ označila za součást dlouhodobého ruského diverzního působení.

Podezření z napojení na ruské tajné služby se týká i Kolumbijce odsouzeného za zapálení autobusů v pražském Klíčově. K útoku došlo v červnu 2024 a žhář dostával instrukce přes Telegram. Případ tedy odpovídal ruskému způsobu verbování, že objednavatel pocházel z Ruska, se ale u soudu nepodařilo prokázat. Podle zjištění německého serveru Deutsche Welle ale pracoval pro ruské tajné služby.

Také za letošní dezinformační kampaní o údajných polských územních nárocích na Těšínsko vidí experti ruský rukopis. Kampaň se snažila vyvolat dojem, že Polsko chce zabrat část českého Těšínska. Útočníci šířili falešné diplomatické dokumenty, vydávali se za českého velvyslance nebo napodobovali zpravodajské weby a uváděli v nich smyšlené informace.