Rada VŠ: Vláda může posílit rozpočet univerzit o 900 milionů. Akademici jsou v rozpacích

„Zástupci RVŠ byli ze strany MŠMT ujištěni, že připravenost vlády posílit rozpočet veřejných VŠ ještě v letošním roce o zhruba 900 milionů korun stále trvá. Vláda pouze odmítá toto navýšení realizovat formou nesystémového selektivního posílení mzdových složek na vybraných fakultách, ale podmiňuje ho systémovým opatřením, které dává záruku dlouhodobějšího trvání,“ uvedlo ve svém stanovisku užší předsednictvo RVŠ.

Členové předsednictva soudí, že by vláda měla posílit rozpočty všech veřejných VŠ. Odmítli, že by rozdělování peněz uvnitř univerzit bylo nespravedlivé. Možnou stávku či zastavení výuky na univerzitách označili ve svém stanovisku za „zcela krajní řešení v případě, že selžou všechny prostředky korektního vyjednávání a komunikace“.

Kvůli nízkým odměnám protestovali v rámci tzv. Hodiny pravdy minulý týden učitelé zvláště z filozofických fakult.

Mluvčí ministerstva Lednová reagovala, že resort čeká na informace od univerzit. Podle nedávného vyjádření ministra školství Vladimíra Balaše (STAN) by VŠ měly dodat informace o plánovaných změnách ve výuce a financování jednotlivých oborů.

„Podle dohody by vysoké školy měly tuto informaci MŠMT poskytnout do 21. dubna. Další kroky budou navazovat,“ uvedla Lednová v pondělí.

S výdělky jsou nespokojení zejména vyučující humanitních a sociálněvědních oborů. Mzdy na filozofických, humanitních a teologických fakultách patří v porovnání s ostatními fakultami k nejnižším. Průměr hrubé měsíční mzdy odborných asistentů, kteří mají zpravidla doktorský titul, na zmíněných pracovištích loni podle údajů RVŠ činil 44 500 korun.

Nespokojení akademici žádají pro univerzity víc peněz ze státního rozpočtu a zrovnoprávnění mzdových tarifů mezi obory na VŠ. Výdělky na univerzitách se zabývala také pracovní skupina, kterou zřídil Balaš. Skupina navrhla, aby se rozpočet univerzit letos mimořádně navýšil o zhruba 901 milionů.

Podle RVŠ vláda s jednorázovou podporou počítá, ale žádá předtím systémové změny, čímž by mohlo být i navýšení tarifů, což je v gesci samotných univerzit. To by řada pedagogů z podfinancovaných fakult uvítala.

Premiér Petr Fiala (ODS) k tématu minulý týden řekl, že přidání univerzitám problémy nevyřeší. Podle něj je problém mj. ve struktuře vysokých škol.

Balaš označil za potíž jejich podfinancování a to, jak rozdělují peníze svým pracovištím. Ministerstvo chce proto s Národním akreditačním úřadem (NAÚ) iniciovat jednání o možné úpravě duplicitních a vícečetných oborů s podobnou náplní na jedné škole.

Organizátoři protestních akcí proti podfinancovanému stavu humanitních oborů se vůči reakcím premiéra i ministra v úterý ohradili.

„České vysoké školství především utrpělo dekádou opomíjení a snižování reálných výdajů. Ty činily v roce 2010 0,59 procenta HDP, ale v roce 2022 už jen 0,42 procenta. I přes příslib posílit rozpočet univerzit o 900 milionů Kč Česko stále dalece zaostává ve výdajích na VŠ vzdělání za průměrem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) i Evropské unie. Tvářit se, že problém je jinde, znamená odvádět pozornost od základní příčiny našeho boje o přežití,“ prohlásil předseda Akademického senátu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze Ondřej Švec.

„Mnozí účastníci protestů nás kontaktují a vyjadřují nad výroky představitelů vlády rozhořčení. Další zklamaní akademici se hlásí, aby posílili řady organizačního týmu Hodiny pravdy, a požadují razantnější protestní akce. Z vysokých škol dál odcházejí kvalifikovaní učitelé, což vytváří trhliny, které nebude snadné zacelit,“ dodal.

Také Balašův požadavek, aby mu rektoři předali do 21. dubna seznam zefektivňujících opatření, vyvolal rozpaky. Šlo by pak podle akademiků o „narychlo slepená opatření“. Tvrzení o údajně neefektivních „duplicitách“ navíc prý míří na obory, na které se hlásí mnoho uchazečů, které jsou řádně akreditované a o jejichž absolventy je zájem v soukromém i veřejném sektoru.

Řešení finanční situace univerzit požaduje i Česká konference rektorů (ČKR). Ta chce, aby se peníze pro vysoké školy zvedly na úroveň průměru OECD, tj. zhruba o 10 miliard korun ročně více než nyní. Na vzdělávání na veřejných VŠ je letos určeno 30,9 miliardy Kč, o 2,3 miliardy víc než loni. Další peníze podle mluvčí MŠMT plynou univerzitám z dotací na výzkum a vývoj.

Rada VŠ se zároveň snaží mírnit odhodlání zaměstnanců a odborářů několika škol zahájit od nového akademického roku stávku. Podle šéfa vysokoškolských odborů Petra Baierla však bude záležet na vývoji jednání. Další protesty či stávky nevyloučil.