Dál už ani korunu, vzkázala vláda akademikům

Odpověděl tak na otázku, zda kabinet jednal o zaslání 900 milionů korun podfinancovaným oborům, které čelí odchodům zaměstnanců.

Danou částku vyčíslilo ministerstvo školství, ale jeho šéf Vladimír Balaš (STAN) i Fiala žádají univerzity, aby napřed přišly s vlastními návrhy na změny ve svém fungování.

„Není mi ta oblast vzdálená, ale musíme najít řešení pro humanitní a společenskovědní fakulty dlouhodobé a efektivní. Nepomůže teď rozhodnutím vlády přidat nějakou částku. To nevyřeší vůbec nic,“ řekl premiér a bývalý rektor Fiala.

Poznamenal, že jeho vláda už dřív poslala vysokým školám tři miliardy korun navíc, podle něj nejvíc za poslední roky.

Zdůraznil, že vysoké školy si o rozdělování peněz rozhodují samy. „Je třeba si taky uvědomit autonomii vysokých škol i při utváření mezd. Akademické senáty určují mzdovou politiku. Není to jen v rukách vlády,“ řekl Fiala.

„Pokud máme pomoci se mzdami na několika fakultách, musíme hledat dlouhodobé řešení s akademickou obcí a vedením vysokých škol. Jednoduché navýšení prostředků tím řešením není,“ dodal.

Podle Balaše už se ale reprezentace škol s vládou v názoru na financování oborů s nízkým ohodnocením pedagogů sbližují.

Nestačí podle něj pouze „sypat peníze, ale je třeba hledat koncepční řešení a požadavky posuzovat v kontextu“.

„Není problém pouze v institucionálním podfinancování, ale i v tom, jak si vysoké školy prostředky rozdělují uvnitř. Mechanismy a počet oborů jsou takové, že je financování složitější,“ řekl Balaš.

Před jednáním vlády zopakoval, že o navýšení o 900 milionů bude vláda jednat, nicméně je nutný vstřícný krok ze strany škol.

Dříve hovořil o tom, že by se mělo uvažovat o sjednocení malých oborů, které vyučují zejména filozofické fakulty. Podle představitelů fakult však chybí pro takový tah právní rámec. A bez peněz se prý reformy ve fungování univerzit dělat nedají.

„A myslím si, že napřed je třeba udělat krok A, a to je dofinancovat ty podfinancované vysoké školy,“ řekl Právu šéf Asociace děkanů filozofických fakult a děkan z Univerzity Palackého v Olomouci Jan Stejskal.

Právě 900 milionů korun má akutně dorovnat nízké mzdy a zastavit odliv učitelů ze škol, ale hledání řešení pro letitý problém se může táhnout dlouho.

Připomněl, že v minulosti už vlády podpořily jednotlivé obory jednorázovou částkou, ať už to byly fakulty pedagogické, nebo lékařské. Na přímém navýšení jejich rozpočtů se dohodla vláda s vedením univerzit.

Připustil, že ušetřit náklady by šlo, pokud by se například sloučila výuka sinologie na olomoucké univerzitě a v Praze. Jenže akreditace se získávají i třeba podle počtu profesorů, docentů, a pak by nebylo jasné, která univerzita je má platit.

Další možností je obor na jedné univerzitě zrušit, ale pak by mělo ministerstvo určit, která to bude, protože školy se samy mezi sebou těžko dohodnou.

Do věci by se mělo vložit ministerstvo, ale také třeba Národní akreditační úřad, který by akreditace nepovoloval, ačkoli podle současných pravidel by na ně školy měly nárok.

Zásadní změnou však má být přerozdělování peněz na univerzitách, které vychází z koeficientu ekonomické náročnosti, jenž zvýhodňuje technické a přírodovědní obory oproti ostatním.

„Ta debata bude obrovská a ministerstvo by ji mělo moderovat. Chce po nás, abychom si rozdali karty mezi sebou znova, ale nechce nic přihodit do talonu? Například relativně slušné peníze mají na informatice a teď by k nim někdo z univerzity přišel a začal jim snižovat peníze. Je třeba zvyšovat platy těch chudých, a ne snižovat platy těch o něco méně chudých,“ řekl Stejskal.

Proto se podle něj žádná reforma financování bez záruky vyšších investic do mezd neobejde.