Hlavní obsah

Příprava českého satelitního obra SOVA-S je hotová, do vesmíru by se mohl vydat v roce 2030

Brno

Přípravná fáze pro vyslání největšího českého satelitu do vesmíru, družice SOVA-S, je u konce. O tom, zda se mise uskuteční, rozhodnou do ledna 2027 odborníci Evropské kosmické agentury (ESA). Družice, vážící úctyhodných 180 kilogramů, by mohla být vyslána na oběžnou dráhu Země v roce 2030. Zpřesní předpovědi vývoje klimatu na Zemi.

Foto: NASA/OHB Czechspace

Vzdušné záření fotografováno z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Analyzovat by jej měl i satelit SOVA-S.

Článek

Získaná data ze satelitu by měla pomoci předpovídat hrozící přírodní katastrofy. SOVA-S, řízená ESA, by mohla nahradit dosluhující americkou družici AWE, kterou řídí NASA.

„Po technické stránce jsou veškeré podklady hotovy. Nyní vstupujeme do další, a to klíčové fáze projektu,“ řekla Novinkám Zuzana Sieklová z brněnské kosmické společnosti OHB Czechspace, která novou družici vyvíjí. SOVA-S je jedním ze čtyř projektů, které se u ESA ucházejí o schválení letu do vesmíru. Z těchto projektů uspějí jen dva.

Program mise se rozšířil na sledování gravitačních vln

Dosud největší českou vesmírnou misí byla družice Magion 5, vyslaná na oběžnou dráhu Země v srpnu 1996. Poslední data z ní byla přijata v červenci 2022. Satelit zkoumal teplotu elektronů a složení iontů.

SOVA-S (Satellite Observation of waVes in the Atmosphere – Scout) se zaměří na výzkum vývoje klimatu a s tím související předpověď hrozících přírodních katastrof.

Družice se může stát svými rozměry doslova českým vesmírným obrem mezi satelity. Původně měla z oběžné dráhy Země sledovat změny počasí, předpovídat jeho extrémní výkyvy, varovat před přívalovými dešti, bouřkami, tornády nebo tsunami. Výzkumný program této mise se ale v uplynulých měsících rozšířil na sledování atmosférických gravitačních vln.

Zkoumání těchto vln, což jsou rozsáhlé vzdušné proudy, které se šíří mezi spodními a horními vrstvami zemské atmosféry, bude nově prioritou celé mise. Tyto vlny hrají klíčovou roli v rychlosti a rozsahu globálních klimatických změn na Zemi. SOVA-S by mohla pomoci vytvořit dlouhodobé předpovědi vývoje klimatu, a to například v souvislosti s dlouhodobým suchem, táním ledovců a zvyšováním hladin moří nebo s ústupem vegetace.

Satelit z ČR umožní každodenní globální měření parametrů gravitačních vln, které se pohybují ve výškách 80 až 370 kilometrů nad zemským povrchem. Díky dvěma speciálně navrženým kamerám bude družice pozorovat atmosférický jev zvaný airglow, tedy vzdušné záření.

Konkrétně se jedná o záření atomického kyslíku (O) a hydroxylu (OH). Měření intenzity záření v různých vrstvách atmosféry zajistí ucelený obraz o parametrech gravitačních vln.

Misi SOVA-S vede tým OHB Czechspace a podporu mu poskytuje konsorcium špičkových vědeckých a průmyslových partnerů, mezi které patří například Berlin Space Technologies a OHB System. Vědecké týmy jsou z Německé kosmické agentury (DLR) a z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR (IAP-CAS).

Foto: OHB Czechspace

Logo mise SOVA-S

Související články

Výběr článků

Načítám