Hlavní obsah

Český satelitní obr SOVA-S je o krok blíže k cestě do vesmíru, zkoumat by měl klima

3:17
3:17

Poslechněte si tento článek

Brno

Česko je zase o krok blíže k tomu, aby se jeho satelit SOVA-S vypravil do vesmíru. Projekt za stovky milionů korun by měl být jeho zatím největší kosmickou misí. Družice bude vážit 180 kilogramů, vědci chtějí s její pomocí zpřesnit předpovědi vývoje klimatu na Zemi. Získaná data ze satelitu by měla pomoci předpovídat i hrozící přírodní katastrofy.

Foto: OHB Czechspace

Vizualizace plánovaného českého satelitu SOVA-S

Článek

Projekt SOVA-S vede brněnská kosmická společnost OHB Czechspace. Dosud největší českou vesmírnou misí byla družice Magion 5, vyslaná na oběžnou dráhu Země v srpnu 1996. Poslední data z ní byla přijata v červenci 2022. Satelit zkoumal teplotu elektronů a složení iontů.

Výzkum vývoje klimatu a předpověď katastrof

Mise SOVA-S (Satellite Observation of waVes in the Atmosphere - Scout) se nyní dostala ve výběrovém řízení Evropské kosmické agentury (ESA) mezi čtyři nejlepší plánované mezinárodní mise zaměřené na pozorování Země. Český projekt postoupil do užšího finále, ale ještě nemá vyhráno. Ze čtyř projektů budou v lednu 2027 vybrány dva, které se uskuteční.

Foto: OHB Czechspace

Zástupci OHB Czechspace s maketou satelitu SOVA-S

Pro českou vědu a kosmický průmysl by bylo vyslání satelitu SOVA-S do vesmíru mimořádným úspěchem.

„Práce na této misi nám dává příležitost ukázat naše schopnosti a vyvíjet špičkové technologie,“ řekl Novinkám ředitel OHB Czechspace Vít Pavelec.

Foto: OHB Czechspace

Logo mise SOVA-S

SOVA-S se může stát svými rozměry doslova českým vesmírným obrem mezi satelity. Původně měla z oběžné dráhy Země sledovat změny počasí, předpovídat jeho extrémní výkyvy, varovat před přívalovými dešti, bouřkami, tornády nebo tsunami.

Speciální kamery budou zkoumat gravitační vlny

Výzkumný program této mise se ale v uplynulých měsících rozšířil na sledování atmosférických gravitačních vln.

Zkoumání těchto vln, což jsou rozsáhlé vzdušné proudy, které se šíří mezi spodními a horními vrstvami zemské atmosféry, bude nově prioritou celé mise. Tyto vlny hrají klíčovou roli v rychlosti a rozsahu globálních klimatických změn na Zemi.

SOVA-S by mohla pomoci vytvořit dlouhodobé předpovědi vývoje klimatu, a to například v souvislosti s dlouhodobým suchem, táním ledovců a zvyšováním hladin moří nebo s ústupem vegetace.

Foto: NASA/OHB Czechspace

Vzdušné záření fotografováno z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS)

Český satelit umožní každodenní globální měření parametrů gravitačních vln, které se pohybují ve výškách 80 až 370 kilometrů nad zemským povrchem. Díky dvěma speciálně navrženým kamerám bude družice pozorovat atmosférický jev zvaný airglow, tedy vzdušné záření. Konkrétně se jedná o záření atomického kyslíku (O) a hydroxylu (OH).

Měření intenzity záření v různých vrstvách atmosféry zajistí ucelený obraz o parametrech gravitačních vln.

Foto: NASA/OHB Czechspace

Atmosférické gravitační vlny nad Indickým oceánem

Misi SOVA-S vede tým OHB Czechspace a podporu mu poskytuje konsorcium špičkových vědeckých a průmyslových partnerů, mezi které patří například Berlin Space Technologies a OHB System. Vědecké týmy jsou Z Německé kosmické agentury (DLR) a z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR (IAP-CAS).

SOVA-S by měla doplnit mise ESA Earth Explorer 11 Candidate mission CAIRT a Earth Explorer 12 Candidate mission Keystone. Jde o mise, které jsou zaměřeny na výzkum klimatických změn na Zemi.

Výběr článků

Načítám