Hlavní obsah

Tři možné lokality. Einsteinův teleskop uvidí na kraj vesmíru, o umístění se rozhodne příští rok

Praha

O umístění evropského podzemního detektoru gravitačních vln, tzv. Einsteinova teleskopu, se rozhodne na začátku příštího roku. O projekt za 2,5 miliardy eur (zhruba 61 miliard Kč) se aktuálně ucházejí tři lokality. Oznámil to ředitel Fyzikálního ústavu (FZU) Akademie věd ČR Michael Prouza. Projekt, do něhož je zapojeno i Česko, minulý týden v pražském fyzikálním ústavu představili evropští vědci.

Foto: FZU AV ČR

Michael Prouza na prezentaci mezinárodního projektu Einsteinův teleskop

Stručně
Souhrn je vygenerován pomocí umělé inteligence.
  • Einsteinův teleskop, detektor gravitačních vln, má být umístěn v jedné ze tří lokalit: Horní Lužice, severní Sardinie nebo euroregion Máza-Rýn. Rozhodne se příští rok.
  • Stavba detektoru 200 až 300 metrů pod zemí má začít v roce 2030 a výzkumný provoz v roce 2035. Přinese investice a pracovní místa do vybraného regionu.
  • Detektor umožní pozorování vzniku galaxií a vývoje kosmu po velkém třesku, zachytí 1000krát více srážek černých děr a neutronových hvězd než stávající observatoře.
Článek

V roce 1916 předpověděl existenci gravitačních vln Albert Einstein ve své teorii relativity, ale pochyboval o jejich možném zachycení. První signál těchto vln zaznamenal v září 2015 detektor LIGO v USA.

Mezi kandidátskými místy na stavbu zařízení jsou Horní Lužice (historické území, rozdělené od roku 1945 mezi Německo – většina území –, Polsko a Česko) v blízkosti českých hranic, severní Sardinie a euroregion Máza-Rýn na pomezí Nizozemska, Belgie a Německa.

Až 300 metrů pod zemí

Výstavba by měla přinést vybranému regionu významné investice i pracovní místa. Stavba detektoru, který bude umístěn 200 až 300 metrů pod zemí, má začít v roce 2030 a výzkumný provoz v roce 2035.

Odborníci zvažují dvě konfigurace: buď dva detektory ve tvaru L s rameny o délce 15 kilometrů, nebo jeden ve tvaru rovnostranného trojúhelníku se stranami dlouhými deset kilometrů. Ve třetí lokalitě není jisté, zda by mohla vzniknout konfigurace s 15kilometrovými rameny.

Detektor má zaznamenávat deformace prostoročasu a umožnit pozorování vzniku galaxií či vývoje vesmíru po velkém třesku. Má zachytit 1000krát více srážek černých děr a neutronových hvězd než stávající observatoře.

„S těmi současnými detektory dosáhneme do vzdálenosti pár miliard světelných let, s Einsteinovým teleskopem uvidíme na kraj vesmíru. Uvidíme i věci, které vznikly po velkém třesku a šířily se vesmírem,“ sdělil Prouza.

Do projektu je zapojeno 31 zemí včetně Česka, které se zatím účastní jen na vědecké bázi. Využít by se mohly tzv. Faradayovy izolátory pro vysokovýkonové lasery, které umí vyrobit laserové centrum HiLASE z FZU, a optické elementy ze společné laboratoře FZU a olomoucké Univerzity Palackého.

V projektu Prouza vidí také příležitost pro české firmy, např. pro výrobce velkých vakuových komor, systémů pro kryogenní technologie. Uvítal by i vládní podporu, která by projektu přinesla možnost spolurozhodovat o jeho směřování.

Kromě dvou observatoří LIGO, které jsou v amerických státech Louisiana a Washington, je ještě pozemní zařízení Virgo u italské Pisy. Citlivější podzemní detektor je observatoř KAGRA v japonské Kamioce. Stávající observatoře spolupracují v mezinárodní síti, díky čemuž lze přesněji vyhodnotit, odkud z vesmíru signál přišel.

Související články

Výběr článků

Načítám