Hlavní obsah

Poradna: Bezplatné jídlo při zahraniční pracovní cestě

25. 7. 2017, 10:12

Zaměstnanci jsou často vysíláni na pracovní cesty, a to nejen v rámci tuzemska, ale i do zahraničí. Pracovní cesty s sebou nesou pro zaměstnance zvýšené náklady na stravování, které je zaměstnavatel povinen kompenzovat ve formě stravného. Ovlivní zdarma poskytnuté jídlo na služební cestě výši stravného?

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Ilustrační foto

Článek
Dobrý den, vrátil jsem se z pracovní cesty v zahraničí, kam mě poslal zaměstnavatel. Bohužel v hotelu mi snídaně, kterou mi zaměstnavatel zaplatil společně s ubytováním, nevyhovovala – jsem zvyklý snídat tvaroh a ovoce a v hotelu byly pouze uzeniny a sladkosti. Tak jsem si koupil snídani cestou na jednání. Po návratu do ČR však zaměstnavatel trvá na snížení mého zahraničního stravného za hotelovou snídani, i když jsem se jí ani nedotkl. Má na to právo?

Zahraniční stravné

Zákoník práce přiznává zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu do zahraničí právo na poskytnutí zahraničního stravného v zahraniční měně. Základní denní sazba zahraničního stravného je vyměřena podle jednotlivých zemí vyhláškou ministerstva financí.

Poskytování bezplatného jídla a snížení stravného

Pokud je zaměstnancům zajištěno stravování, na kterém se finančně nepodílejí, např. snídaně v hotelu nebo oběd s obchodním partnerem, je zaměstnavatel povinen zahraniční stravné zaměstnanci snížit.

Rozhodující není, zda zaměstnanec poskytnuté bezplatné jídlo skutečně snědl, ale že měl možnost se najíst.

Nezáleží na tom, zda jídlo zajistí přímo zaměstnavatel či někdo jiný. Musí se však jednat o jídlo, které má charakter snídaně, oběda či večeře. Naopak poskytnuté svačiny či přesnídávky se za bezplatné jídlo nepovažují.

Stravné se snižuje v závislosti na délce trvání zahraniční pracovní cesty, a to:

  • o 70 % za každé bezplatné jídlo, jestliže doba strávená mimo ČR v rámci 1 kalendářního dne trvala 1 až 12 hodin;
  • až o 35 % za každé bezplatné jídlo, trvala-li doba strávená mimo ČR v rámci 1 dne 12 až 18 hodin;
  • o 25 % za každé bezplatné jídlo, trvala-li doba strávená mimo ČR v rámci 1 dne déle než 18 hodin.

Rozhodující přitom není, zda zaměstnanec poskytnuté bezplatné jídlo skutečně snědl, ale že měl možnost se najíst. Okolnost, že zaměstnanec jídlo nesnědl, protože jej nestihl (byť objektivně mohl) nebo mu nechutnalo, není z hlediska krácení zahraničního stravného rozhodná.

Popsané snížení zahraničního stravného je automatické. Zaměstnavatel v soukromé sféře sice může snížit zahraniční stravné méně, rozdíl je však považován za zdanitelný příjem zaměstnance a je nutné z něj odvést pojistné na zdravotní a sociální pojištění, a proto se tato možnost v praxi téměř nevyužívá.

Shrnutí vašeho případu

Z výše uvedeného vyplývá, že váš zaměstnavatel postupuje správně. Pokud jste měl v hotelu objednanou snídani, tedy možnost bezplatně se najíst, není okolnost, že se stravujete jiným způsobem, než hotel nabídl, důležitá – a ke krácení zahraničního stravného musí podle zákoníku práce dojít.

Do budoucna doporučujeme zvláštnost vašeho stravování se zaměstnavatelem probrat a uzpůsobit tomu ubytování, aby například zaměstnavatel neobjednával ubytování se snídaní, ale například jen ubytování.

Odpovídala Nataša Randlová z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris

Reklama

Související články

Poradna: Práce na více strojích

11. 7. 2017, 8:22

Pracovní síly je na trhu práce nedostatek a zaměstnavatelé často hledají způsob, jak flexibilně zajistit svůj provoz i za této situace. Často tak dochází...

Výběr článků