Pokus o první soukromé přistání na Měsíci. Modul Odysseus odstartoval

Modul Odysseus má poblíž lunárního jižního pólu, konkrétně v oblasti impaktního kráteru Malapert A, přistát 22. února. Na povrch snese výzkumný náklad amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) a komerčních zákazníků a zůstane na něm sedm dní.

Pokud vše vyjde, bude se jednat o první soukromé přistání na Měsíci a první americké přistání na lunárním povrchu od konce programu Apollo v roce 1972.

Společnost SpaceX již potvrdila úspěšné oddělení landeru od raketového nosiče.

Přistávací modul vznikl v rámci programu Commercial Lunar Payload Services agentury NASA. Odysseus má na lunární povrch dopravit až 130 kilogramů nákladu. Aktuálně se na jeho palubě nachází mj. sedm přístrojů, z nichž pět bude nějakým způsobem spojeno s přistáním.

Jak popisuje internetový časopis Kosmonautix, např. RFMG je palivoměr, který je sestrojen pro určování množství paliva v prostředí s nízkou gravitací, LRA je koutový odražeč, díky kterému se bude moci přesně určit místo přistání a LN-1 má zase demonstrovat autonomní navigaci. Vědecký přístroj na palubě ROLSES se zaměří na studium fotoelektronového obalu nad měsíčním regolitem. Regolit je označení pro svrchní nezpevněnou vrstvu Měsíce.

Raketa s landerem Nova-C měla vzlétnout již ve středu, avšak tento start byl odložen kvůli nevyhovujícím teplotám metanu před zahájením tankování. Kapalný metan využívají jako palivo přistávací a pohonné systémy landeru, kam ho týmy naloží krátce před startem. Právě během této fáze zjistila ve středu SpaceX, že látka nemá správnou teplotu.

Okno příležitosti pro start trvá do 16. února, tudíž pokud by mise nyní – ve čtvrtek ani v pátek – neodstartovala, musela by firma Intuitive Machines počkat do března.

O soukromé přistání na Měsíci se loni pokusila také japonská firma ispace s modulem Hakuto-R. Ten dosáhl oběžné dráhy Měsíce, měkce dosednout na měsíční povrch se mu však nepovedlo.

Většího konkurenta měla společnost Intuitive Machines v americké Astrobotic Technology, která v lednu k Měsíci vyslala lunární modul Peregrine. Několik hodin po startu ale společnost informovala o kritickém úniku paliva, kvůli kterému musela od přistání na Měsíci upustit.

Peregrine, který měl na lunární povrch dosednout 23. února, se nakonec vrátil k Zemi a shořel v její atmosféře.

Spojené státy naposledy navštívily Měsíc v roce 1972 v rámci mise Apollo 17. Je to zároveň naposledy, kdy na přirozené zemské družici pobýval člověk, jiné zemi než USA se lidskou posádku na Měsíc dopravit nepodařilo. Sondy tam pak dostaly také Sovětský svaz, Čína, Indie a Japonsko.

NASA chce astronauty na Měsíc vrátit ještě do konce této dekády s programem Artemis. Na začátku ledna však oznámil, že následující fáze odkládá o rok na září 2025 (kdy má modul s posádkou obletět Měsíc) a na září 2026 (kdy na něm mají lidé i přistát). První fázi NASA zdárně dokončil na konci roku 2022, kdy modul Orion bez posádky Měsíc obkroužil a vrátil se zpátky na Zemi.