V zemské atmosféře shořel lunární modul Peregrine

Informovala o tom stanice BBC News na svém webu, podle které se očekávalo, že na hladinu oceánu dopadne jen minimum neporušených zbytků modulu nebo vůbec žádné. Případné trosky měly dopadnout daleko od jakékoliv populace.

Společnost Astrobotic oznámila na platformě X ztrátu kontaktu s Peregrine ve čtvrtek ve 21:50 SEČ – což naznačovalo „návrat na Zemi“ ve 22:04 SEČ – a poznamenala tehdy, že ještě očekává potvrzení patřičných úřadů.

Firma se navíc ještě na síti X pochlubila krátkým videem, kterému dominuje naše planeta a které kosmická loď Peregrine pořídila již na začátku mise – v pondělí 8. ledna krátce po oddělení od nosné rakety Vulcan Centaur, stroje skupiny United Launch Alliance (ULA), což je podnik společností Boeing a Lockheed Martin.

Pozoruhodný je i jeden z posledních pohledů na modul, na kterém lze identifikovat zážeh motoru při řízeném návratu. Záběry (příspěvek na síti X níže) byly pořízeny ve čtvrtek z území Austrálie.

Lunární přistávací modul odstartoval na svou cestu z mysu Canaveral na východním pobřeží Floridy minulé pondělí pomocí zmíněné rakety Vulcan. Několik hodin po startu ale Astrobotic informovala o kritickém úniku paliva, kvůli kterému musela společnost od přistání na Měsíci upustit. Lander měl podle původních oficiálních plánů dosednout na povrch Měsíce 23. února.

„Ve spolupráci s americkým Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA) jsme získali podněty od vesmírné komunity a americké vlády ohledně nejbezpečnějšího a nejzodpovědnějšího postupu pro ukončení mise Peregrine. Doporučení bylo nechat kosmickou loď shořet při návratu do zemské atmosféry,“ uvedla minulý týden firma v prohlášení. Podle ní byla hlavním kritériem při rozhodování o osudu Peregrine minimalizace odpadu ve volném kosmu a okolí Měsíce.

Bylo to „těžké rozhodnutí“, uvedla společnost. „Odpovědným ukončením mise Peregrine přispíváme k zachování budoucnosti výzkumu vesmíru,“ dodala.

Na palubě modulu se nacházely řady vědeckých zařízení i náklady soukromých společností. Hlavní klient NASA podle agentury AP za svůj vědecký náklad zaplatil přes 100 milionů dolarů (zhruba 2,3 miliardy korun). Peregrine vezl i 20 výzkumných „balíčků“ ze sedmi zemí či lunární vozítko o velikosti krabice od bot soukromé Carnegieovy Mellonovy univerzity v Pittsburghu, domovském městě Astrobotic Technology.

Zájem vzbudil pietní náklad vzorků popela a DNA asi 70 lidí, včetně tvůrce seriálu Star Trek Gena Roddenberryho či sci-fi autora Arthura C. Clarka.

Spolu s Peregrine v atmosféře zanikl i český modul pro měření kosmické radiace od společnosti ADVACAM (spin-off společnost Ústavu technické a experimentální fyziky ČVUT v Praze), který se měl stát prvním českým zařízením měřícím z povrchu Měsíce, uvedla firma v tiskové zprávě.

Z přirozené zemské družice měl modul, součást spektrometru lineárního přenosu energie (LETS), v reálném čase vysílat informace o nebezpečné radiaci.

„Neúspěch mise Peregrine je velkou ztrátou pro vědce z celého světa. Sonda měla pomoci získat klíčová data pro chystaný návrat lidí na Měsíc v rámci amerického programu Artemis. Podstatnou součástí těchto poznatků měla být také data o složení radiace. (…) Tyto informace mohly být nesmírně užitečné pro plánování dlouhodobějšího pobytu člověka na Měsíci,“ uvedl Jan Jakůbek, spoluzakladatel a vědecký ředitel firmy ADVACAM.