Článek
„Jednoznačně největší událostí bude 12. srpna úplné zatmění Slunce, které a poprvé od roku 1999 zasáhne i pevninskou Evropu – severní Španělsko, škrtne i malou část severního Portugalska. U nás bude pozorovatelné sice jako částečné zatmění, přesto to bude stát za to,“ řekl Novinkám ředitel brněnské hvězdárny Jiří Dušek.
Itinerář očekávaných jevů pro všechny sestavili brněnští hvězdáři. Podrobný přehled vybraných očekávaných nebeských úkazů následujícího roku, které by mohly být dobře pozorovatelné i z našeho území (bude-li přát počasí), nabízí na svém webu i Fyzikální ústav Slezské univerzity v Opavě. Zvolili jsme z nich ty potenciálně nejzajímavější.
3.–4. ledna: vrcholí Kvadrantidy
Téměř pravidelně každý kalendářní rok začíná z astronomického hlediska jedním z nejbohatších meteorických rojů – Kvadrantidami. Roj je aktivní v období zhruba od 1. do 10. ledna.
„V mnoha ohledech lze o Kvadrantidách, jejichž mateřským tělesem je trochu netradičně planetka 2003 EH1, hovořit jako o jednom ze tří nejsilnějších meteorických rojů celého roku,“ popsal Petr Horálek z opavského Fyzikálního ústavu s tím, že v období maxima se na obloze objevuje průměrně 120 „padajících hvězd“ za hodinu.
V neprospěch roje hraje krátké trvání jeho maximální aktivity (cca šest hodin) a vysoká pravděpodobnost oblačného počasí na začátku ledna. A když už se vyčasí, často ruší Měsíc, což se stane i letos.
Maximum meteorického roje Kvadrantidy v lednu roku 2020 nad Oravskou Lesnou na Slovensku
Vrchol aktivity lze pozorovat v noci ze soboty 3. na neděli 4. ledna 2026, přičemž maximum nastane už 3. ledna ve 22 hodin SEČ. Celou noc bude nicméně rušit velmi jasný Měsíc ve fázi blízké úplňku. Na vyjasněné obloze se tak i za maxima roje objeví jen několik nejjasnějších meteorů.
10. ledna: nejjasnější Jupiter
Ve středu 10. ledna v 9:34 SEČ se planeta Jupiter octne v tzv. opozici se Sluncem. Bude tedy na opačné straně oblohy než Slunce. Vycházet bude za soumraku, zapadat za rozbřesku, nejvýše nad obzorem bude o půlnoci. V této době bude Jupiter také nejjasnější.
„Jupiter najdeme jako nepřehlédnutelný objekt vysoko v souhvězdí Blíženců, a to i v přesvětlených městech. Okolo místní půlnoci bude také stoupat prakticky nejvýše nad obzor, jak jen je to v našich zeměpisných šířkách možné,“ poznamenal Horálek.
Pohled na planetu Jupiter a její nejjasnější měsíce přes velký hvězdářský dalekohled 9. ledna 2026 ve 23:45 SEČ, necelých 10 hodin před opozicí se Sluncem
Nejjasnější bude i ze všech objektů po většinu noci z 9. na 10. ledna, ráno jeho jasu v den opozice konkuruje jen Měsíc ve fázi před poslední čtvrtí.
18. a 19. února: planetární oblouk za soumraku
„Pokud se vám ve středu 18. února a ve čtvrtek 19. února vždy po 18. hodině naskytne nerušený výhled na projasněné nebe nad západo-jihozápadní obzorem, budete odměněni pozoruhodnou nebeskou konstelací. Jasnou Venuši bude do nezvyklého nebeského oblouku doplňovat mladý Měsíc s Merkurem a vysoko nad obzorem planeta Saturn. V obou dnech bude nejníže nad obzorem Venuše, která by se ale měla dát uzřít už přibližně půl hodiny po západu Slunce velmi nízko nad obzorem,“ láká Horálek.
Uskupení Merkura, Venuše, Měsíce a Saturnu 18. a 19. února 2026 večer
Na pozorování bude vhodný nějaký kopec nebo prostředí hor. Celý oblouk i s Venuší bude ale k vidění jen krátce.
22. dubna: meteory z Lyrid
Každoročně okolo 22. dubna vrcholí meteorický roj Lyridy, jehož mateřskou kometou je C/1861 G1 (Thatcher). Roj nemá příliš vysokou aktivitu, obvykle okolo 18 meteorů v hodině. V roce 2026 máme velmi dobré pozorovací podmínky, jelikož při jeho pozorování nebude příliš rušit svým svitem Měsíc.
„K pozorování je potřeba vybrat místo alespoň 50 kilometrů od měst, ideálně v horách nebo na vyvýšených místech s dokonalým výhledem, neboť meteory vylétají ve směru od souhvězdí Lyry náhodně po celé obloze a jsou poměrně slabé. Z měst prakticky nemá význam roj sledovat – zář světelného smogu přesvítí většinu meteorů a člověk uvidí jen jeden dva za celou noc,“ upozornil Horálek.
Maximum meteorického roje Lyridy v roce 2020 nad Sečskou přehradou s vyznačeným souhvězdím Lyry, hvězdou Vega a radiantem roje (místo na obloze, odkud meteory zdánlivě vylétají)
19. května: májová konstelace
V druhé polovině května 2026, konkrétně mezi pondělím 18. a středou 20. května, na pozdní večerní obloze vysoko nad západním obzorem doplní jasné planety Jupiter a Venuši výrazný dorůstající Měsíc s popelavým svitem. K tomu se navíc přidají jasné hvězdy Castor a Pollux ze souhvězdí Blíženců a úhlově vzdálenější hvězdy Capella (souhvězdí Vozka) a Procyon (souhvězdí Malého psa).
„Nejkrásněji se přitom tato konstelace bude jevit v úterý 19. května, kdy se Měsíc octne téměř symetricky uprostřed nad spojnicí mezi Venuší a Jupiterem. Na nebi tak tělesa vytvoří velký úzký rovnoramenný trojúhelník. Vzhledem k vysoké jasnosti zmíněných těles bude tato úhlově rozsáhlá konstelace pozorovatelná i z měst a snadno zaznamenatelná i na chytré telefony,“ uvedl Horálek.
Uskupení Jupitera, Měsíce, Venuše, Castoru, Polluxu, Capelly a Procyonu 19. května 2026 na večerní obloze
Odborníci k nejzajímavějším astronomickým úkazům roku 2026:
Co podle vás bude nejzajímavější u nás pozorovatelný astronomický úkaz roku 2026?
Pavel Suchan, Astronomický ústav AV ČR: Kdybych měl vybrat jeden jediný, pak to prostě musí být částečné zatmění Slunce 12. srpna ve večerních hodinách, protože to bude nejvýraznější zatmění Slunce u nás od roku 1999 a do roku 2075. Zakryta bude skutečně velká část Slunce, takže už se výrazně projeví setmění v krajině i pokles teploty. Onen 12. srpen bude astronomickým dnem D roku 2026, protože až skončí zatmění a Slunce bude už pod obzorem, čeká nás další pozoruhodný úkaz.
Simona Beerová, Česká astronomická společnost: Ano, jen vlastně o několik hodin později se odehraje maximum meteorického roje Perseid, navíc za ideálních podmínek téměř bezměsíčné noci.
O pozorování kterých jevů mají lidé - například jako návštěvníci hvězdáren - obecně největší zájem?
Beerová: Velmi atraktivní je především pozorování planet, zejména v obdobích, kdy je během jediné noci možné dalekohledy sledovat hned několik z nich najednou.
Suchan: Každého zaujme nejkrásnější planeta Sluneční soustavy – Saturn – se svými prstenci. Období její nejlepší viditelnosti v roce 2026 nastane v říjnu. Nebo Jupiter s pásovou strukturou atmosféry, období s nejlepší viditelností bude hned v lednu. Paradoxně je vyhledávaný pohled v dalekohledu na „běžné těleso“ naší oblohy – Měsíc. Zvětšení v dalekohledu totiž připomíná spíše procházku po Měsíci než pozorování vzdáleného objektu.
Beerová: Každoročně vysokou návštěvnost pak přinášejí meteorické roje, především Perseidy, přestože ty lze sledovat i pouhým okem například ze zahrady. Hvězdárny doplňují pozorování dalších objektů noční oblohy pomocí dalekohledů s odborným výkladem, což dělá z návštěvy nezapomenutelný zážitek. Mimořádný zájem veřejnosti vzbudilo v roce 2025 také pozorování komet.
Suchan: S kometami to však bývá složitější, velmi často jsou pozorovatelné jen z temných míst, protože bývají slabé a světelné znečištění jejich pozorování znemožní. Co je ale zdaleka na prvním stupni žebříčku, jsou zatmění.
Nemá někdy veřejnost přehnaná očekávání a nejsou pak lidé zbytečně zklamaní?
Suchan: Rozhodně ano. Ale může za to především kombinace nadšení astronomů a novinových titulků. Když se člověk dozví, že „dnes bude pozorovatelná Mléčná dráha“ a ono je zataženo, už se často nedozví, že to nevadí, protože Mléčnou dráhu můžeme vidět po celé léto a po celou zimu.
Často také dochází k nedorozumění u komet: znalci vědí, jak slabé objekty to jsou, a tak i špatně viditelnou kometu dokáží ocenit větou „je vidět výborně“, protože prostě jindy to bývá ještě horší. Jenže to „výborně“ je pro řadu laiků spíš „velmi špatně“.
Beerová: Veřejnost je často zahlcena dechberoucími snímky z velkých profesionálních přístrojů, které máme na Zemi i ve vesmíru. Návštěvníci hvězdáren pak mohou být zpočátku zaskočeni tím, že v okuláru dalekohledu vidí mlhoviny a galaxie jen jako slabé, často bezbarvé, mlhavé objekty.
Můžeme se také setkat s naléhavými zprávami, že uvidíme kometu, polární záři nebo další astronomické objekty. Ale bez použití dalekohledu či dlouhé expozice fotoaparátu je často nemáme šanci vidět.
Suchan: Na všem se ale nejvíc podepisuje dnes už všudypřítomné světelné znečištění, které nám na velké části území nejen Česka, ale už i celé Evropy brání v pozorování slabých komet, meteorů a ojedinělých úkazů na obloze.
A co se týká těch neplánovaných nebeských úkazů, jak to vidíte třeba s polárními zářemi?
Beerová: Slunce se již nachází za maximem svého 11letého cyklu. Aktivita však může být stále vyšší. Pro pozorování pouhýma očima v našich zeměpisných šířkách bych nedávala příliš velkou naději. Snad se podaří zachytit pomocí fotoaparátů s delší expozicí.
Polární záře zachycená v listopadu 2025 z Říčan u Prahy
Suchan: V oblastech kolem pólů samozřejmě polární záře pozorovatelné budou. Na Slunci pak může dojít k velmi silné erupci a můžeme mít na polární záři štěstí i u nás. Jinak zase až v maximu dalšího cyklu, tedy cca za 10 let.